Média o nás v roce 2004      2003 , 2002 , 2001 , 2000 , 1999 , 1998

Brigádníci z agentur jsou dražší
FinWeb.cz (úterý, 7. prosince 2004)

Studentským agenturám ubývá práce. Velké obchodní řetězce si letos dočasnou výpomoc shánějí převážně sami.
Velké obchodní řetězce, které zejména před Vánoci zaměstnávají hodně brigádníků, si letos dočasnou výpomoc shánějí převážně sami. Vyjde je to levněji. Mohou totiž uzavřít dohodu o pracovní činnosti, ze které se nemusí odvádět zdravotní a sociální pojištění. Naproti tomu pracovní agentury tyto dávky od října, kdy vstoupil v platnost nový zákon o zaměstnanosti, platit musí. Tím se jejich brigádníci stávají pro firmy podstatně dražší.
Agentury jsou dražší
"Na Vánoce se snažíme najmout více brigádníků přímo, je to levnější než přes agentury," říká Kateřina Černá, mluvčí společnosti Ahold, a dodává: "V Hypernově potřebujeme mnohem více lidí, tak agentury ještě využíváme, v Albertu už ne. Po přijetí nového zákona o zaměstnanosti se snažíme najít si co nejvíce brigádníků sami." Stejný názor mají i jiné řetězce. "Agentur zejména po zdražení práce brigádníků využíváme stále méně," říká mluvčí Globusu Petr Vyhnálek. Dva měsíce platný nový zákon tak ubírá práci zprostředkovatelským agenturám. Hlavně ty, které se soustřeďují na studenty, významně pociťují úbytek poptávky firem. Může za to zdražení dočasné práce, ale také nárůst administrativy.
Za studenta, který si vydělal za hodinu práce padesát korun čistého, odvedla do letošního října agentura na dani z příjmu a dani z přidané hodnoty dalších dvanáct korun státu. Teď je to ale ještě o čtyřicet tři koruny více. Téměř třicet korun z toho jde nově na zdravotní a sociální pojištění placené dohromady studentem a agenturou.
Za nárůstem cen také částečně stojí květnové zvýšení daně z přidané hodnoty ze zprostředkovatelské služby z pěti na devatenáct procent. Pro firmu, která si studenta najme, to znamená zaplatit sto pět korun za hodinu a navíc asi pětinu z čisté hodinové mzdy studenta jako obvyklou provizi agentuře.
"Třetina firem, se kterými spolupracujeme, nám dala najevo, že při takovém navýšení ceny práce studentů, si nemohou dovolit je zaplatit," říká jednatel ostravské agentury Job-centrum Radovan Burkovič.
MPSV: Podmínky jsou lepší
Nový zákon má přitom podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) zajistit těm, kteří pracují přes agentury, stejné pracovní postavení jako stálým zaměstnancům firmy. "Studenti by teď měli mít lepší pracovní podmínky. Brigáda se jim také započítává do odpracované doby a vzniká jim tím i nárok na podporu v nezaměstnanosti," říká mluvčí ministerstva Kateřina Beránková.
Agentury s brigádníky mohou nyní uzavírat jen dohodu o pracovní činnosti nebo pracovní poměr. V obou těchto případech je přitom povinností odvádět veškerá pojištění. Beránková připouští, že platby pojistného od pracujících studentů představují pro stát dodatečný příjem. Pokud si ale podniky najdou cestu ke studentům samy, mohou je zaměstnat stejně jako dříve agentury - na dohodu o provedení práce bez povinnosti odvádět pojištění.
Nový zákon tedy dopadá zejména na menší agentury, které se zaměřily hlavně na specifický studentský trh. Některé už kvůli potížím studentům nabízejí méně práce. "Začínáme se více orientovat na sektor nestudentů," říká manažerka společnosti Index plus, Iva Chládková.
Studenti jsou přitom nejčastější krátkodobou pracovní silou a stát za ně platí zdravotní i sociální pojištění i v případě, že nepracují. Zprostředkovatelské agentury loni dohodou o provedení práce uzavřely přes sto padesát tisíc smluv. Studenti mohli opakovaně a bez dalšího papírování podle svého volna nastoupit na brigádu. Stačilo třeba ráno zavolat a domluvit se na noční směnu.
Dnes je třeba, aby agentura se studentem uzavřela smlouvu ještě před nástupem do práce, a to při každé krátkodobé spolupráci. Každá brigáda navíc začíná přihlášením a končí odhlášením na Okresní správě sociálního zabezpečení.
"Máme také vyšší náklady i na účetní, protože všem studentům musíme dávat výplatní pásky," říká Hana Sekhri, spolumajitelka agentury Student plus.
Velké zákon netrápí
Velkým personálním agenturám však podle jejich vyjádření nový zákon potíže nečiní. S pracovníky uzavřou smlouvu na dobu určitou, platí za ně pojištění a půjčují je firmám, které jim za ně platí. Téměř sedm tisíc zaměstnanců agentur Adecco, Manpower a Grafton Technologies je umístěno v desítkách podniků. "Některé firmy se dosud snažily, aby dočasná pracovní síla byla výrazně levnější, dnes pro kmenové i externí zaměstnance platí podmínka rovného zacházení," říká Ludmila Schaferová, ředitelka Adecco ve východní Evropě. "V zahraničí pracuje touto formou od dvou do šesti procent aktivní populace," dodala.
Vybrané dopady zákona o zaměstnanosti :
- agentury nesmějí uzavírat dohody o provedení práce
- i na velmi krátké brigády nutno uzavřít dlouhodobé smlouvy
- povinné odvody na sociální a zdravotním pojištění
- zvýšení nákladů na práci studenta
- práce se se započítává do povinné praxe studentů
- rozšíření práv brigádníka
- možnosti zneužití (například v pobírání nemocenské).
Zdroj: HN
Jak nový zákon zvyšuje cenu brigádníků - před říjnem 2004 a po říjnu 2004 (v Kč) :
Studentova čistá mzda : před 50,- po 50,- Kč
Studentova daň z příjmu : před 9,- po 9,- Kč
Studentovo zdravotní a sociální pojištění : před 0,- po 8,50 Kč
Zdravotní a sociální pojištění agentury : před 0,- po 20,70 Kč
Daň z přidané hodnoty : před 3,- Kč po 16,80 Kč
Celkem sečteno : před 62,- po 105,- Kč.
Zdroj: JOB-centrum Ostrava s.r.o.
(Miroslav Čepický)


Česká televize - Studentská práce zdražila díky nesmyslům v Zákoně o zaměstnanosti
Report (úterý - X. prosince 2004)

Česká televize Report úterý prosinec 2004


Přehrát


Stáhnout (7 MB)



Brigád na víkend je málo, v prosinci nabídka poroste
Moravskoslezský deník (12. listopadu 2004 - pátek)
Hospodářství
Sehnat brigádu mohou nyní studenti v potravinářských provozech a díky příznivému počasí stále i na stavbách. Problém získat příležitostný výdělek je jen o víkendu. To by se ale v brzké době mělo změnit. S blížícími se Vánocemi poroste poptávka obchodníků po brigádnících, kteří by jim pomohli zvládnout vánoční nákupní horečku. "Přes všední dny s brigádami není problém, nabídka je dostatečná. Jen v sobotu a neděli je nedostatek brigád, protože poptávka po nich, zvláště od středoškoláků, je obrovská," potvrdil Radovan Burkovič, jednatel ostravského JOB-centra, které se specializuje na brigády pro studenty. V současné době JOB-centrum zprostředkuje brigádu pro 250 až tři sta lidí denně. "Tento počet vzrůstá před Vánocemi na dvojnásobek," sdělil Burkovič. Aktuálně například hledají studenty pro nátěry konstrukcí, pomocné práce v pekárně a cukrárně, či ve velkoskladu s knihami. Obvykle si student na brigádě přijde ke čtyřiceti korunám čistého výdělku na hodinu. V prosinci pak raketově vzrůstá poptávka po krátkodobých zaměstnancích od obchodníků, přičemž například hostesky v obchodech si mohou přijít i na vyšší hodinovou mzdu.
(ha)


S novým rokem přijdou změny
PRIMA noviny (listopad 2004)
Studenti, důchodci, maminky na mateřské dovolené i další zájemci o krátkodobé brigády budou mít zřejmě po novém roce daleko menší šanci si takovéto brigády sehnat nebo udržet. Vláda pomocí nového zákona o zaměstnanosti bude i z většiny těchto výdělků strhávat zdravotní a sociální pojištění, což znamená okamžité zdražení této práce o minimálně 47 %. Mimo to s tím také enormně přibude počet administrativních úkonů s tím spojených (přihlašování a následné odhlašování na státních úřadech či zdravotních pojišťovnách), které bude muset také někdo zaplatit. Navíc všechno toto vyřizování zabere nemálo času, takže jistě utrpí také pružnost nástupů na brigády. Mluvčí ministerstva práce Kateřina Beránková tvrdí, že cílem nového zákona je sjednotit pravidla na trhu práce. Brigádníci, agentury práce i zaměstnavatelé však vyjadřují obavy, že se toto opatření zcela mine účinkem. Místo rovných podmínek přibudou zaměstnavatelům jen nové starosti, navíc za výrazně více peněz, a proto raději přestanou mít o brigádníky zájem. Některé menší společnosti, závislé na nepravidelné výpomoci, mohou díky těmto opatřením také ukončit svou činnost. Mimoto i brigádníci budou muset nově odvádět státu na daních více peněz. Toto opatření může nakonec zpomalit celou ekonomiku, neboť se dle oficiálních statistik přímo dotýká více jak 170.000 našich občanů. Pravým důvodem tohoto zákona je zřejmě přinést více peněz na daních do státního rozpočtu. Výsledek může být nakonec zcela opačný. Navíc zde existuje hrozba, že opět přibude nezaměstnaných a dalších lidí odkázaných jen na pomoc státu. Tuto zodpovědnost ale na sebe musí vzít vláda, tvůrce tohoto zákona.
(Marek Lazor, JOB-centrum Ostrava)


Úklidové firmy budou zdražovat
Moravskoslezský deník (7. října 2004 - čtvrtek)
Severní Morava a Slezsko
Úklidové firmy v Ostravě budou zdražovat své služby. Důvodem je dražší pracovní síla, hlavně najímání studentů, za něž musí zprostředkovatelské agentury od minulého týdne odvádět sociální a zdravotní pojistné. Studenty úklidové firmy využívají na občasnou výpomoc, některé nyní připouštějí, že je budou zaměstnávat načerno. Za běžný úklid dvoupokojového bytu si nyní firmy v Ostravě fakturují od tisícovky korun výše. O úbytek zájmu o své služby se obává agentura JOB-centrum, která působí na pracovním trhu 15 let a ročně zprostředkuje 3500 studentům brigády v Moravskoslezském kraji.
(čtk)


Úklidové firmy v Ostravě chtějí zdražovat. Nebudou mít na studenty
Hospodářské Noviny, Z domova (6. října 2004 - středa)
Ostrava
Svěřit úklid specializované firmě? V Ostravě, ale i jinde, to možná bude dražší. Důvodem je dražší pracovní síla, hlavně najímání studentů, za něž musí zprostředkovatelské agentury od minulého týdne odvádět sociální a zdravotní pojistné. Studenty úklidové firmy využívají na občasnou výpomoc, některé nyní připouštějí, že je budou zaměstnávat načerno. Firma Clean House zatím zjišťuje, jaké bude mít nová povinnost zaměstnavatelů dopad na zhruba deset studentů, které potřebuje během roku. "Musíme buď zdražit služby, nebo udělat jiná opatření," soudí majitelka Dagmar Ermisová, která podniká v úklidových službách zhruba osm let. Za úklid dvoupokojového bytu si účtuje od jednoho do dvou tisíc korun. Podle majitele firmy Hadr & Kyblík Petra Hadaščoka budou muset práce, které dosud dělali studenti, zvládnout ve volných chvílích zaměstnanci, nebo kvůli tomu přijme stálou pracovní sílu. "Je to zákon víceméně diskriminační pro zaměstnavatele. Studenty si teď určitě nebudu hledat přes pracovní agentury," říká Hadaščok. Nevyloučil ani možnost práce načerno. Hadaščok zaměstnává kolem 40 lidí. K tomu využívá průběžně kolem deseti studentů na mytí oken, úklidy po stavebních pracích, čištění koberců, sekání trávy a podobně. "S tím, jak si budou muset zaměstnavatelé odvádět sociální a zdravotní pojištění, si studenti nevydělají tolik, co dříve. Nebo firmy budou muset zdražit, ale pokud nezdraží všechny, je s tím spojeno riziko, že ty dražší nebudou mít zakázky," uvažuje podnikatel. Firma Hadr & Kyblík podniká pět let a uklízí 3,5 miliónu metrů čtverečních ploch měsíčně pro Ispat Nová huť, Vítkovice a soukromé subjekty. Účtuje si přitom 54 haléřů za metr čtvereční, což je podle ní velmi málo. "V Praze se uklízí za hodinovou sazbu 150 korun, v Ostravě, když si řeknete cenu do stovky, tak pomalu neseženete zakázku," uvedl Hadaščok. V moravskoslezské metropoli je podle něj nemožné účtovat si za metr čtvereční uklizené plochy 60 až 70 haléřů, zatímco v Praze je to od 80 haléřů výše. "Ceny by měly jít minimálně o třetinu nahoru, ale v severomoravském regionu to určitě dlouho nepůjde. Lidé tady nemají peníze," dodal Hadaščok. O úbytek zájmu o své služby se obává agentura Job centrum, která působí na pracovním trhu 15 let a ročně zprostředkuje 3500 studentům brigády v Moravskoslezském kraji. "Jestli se nenajde řešení, hrozí, že na trhu práce skončíme všichni," řekl jednatel firmy Marek Lazor.
(čtk)


Brigáda v důchodu ? Klidně
MF DNES, Zaměstnání (29. července 2004 - úterý)
Lidé v penzi mají větší snahu hledat si dočasnou práci než maminky s dětmi
O příležitostnou práci mají v Česku zájem především studenti. Na ně se také většina pracovních agentur zaměřuje. Přivydělat si třeba na rodičovské dovolené nebo v důchodu je přitom možné neomezeně. A i když taková možnost občas je, málokdo ji využije. Rodiče dětí do tří let dokonce méně než důchodci. Pracovních příležitostí respektujících horší zdraví důchodce nebo potřebu starat se o dítě je v nabídkách práce pomálu. Radovan Burkovič z JOB-centra Ostrava však tvrdí, že ten, kdo hledá, časem najde. "Dlouhodobě spolupracujeme s firmami, které vyžadují důchodce. Většinou je to jejich známý, nebo bývalý zaměstnanec," říká Burkovič. Od důchodců mají v agentuře tak dvě poptávky za měsíc. S maminkami je to horší. Do roka se objeví tak deset zájemkyň. "Oslovujeme maminky přímo v mateřských centrech, ale nezabírá to. U některých je to zkrátka nechuť. Na druhou stranu opravdu chybí nabídka práce, kterou je možné dělat z domova," vysvětluje Burkovič. Ludmia Žemberiová z plzeňského Jobcentra se nejvíce setkává se zájmem studentů. "Podle nároků na fyzickou kondici nabízíme úklidové práce či práce ve skladu, u pokladny i důchodcům. Maminky s dětmi mají nejmenší zájem," potvrzuje Burkovičova slova Žemberiová. Většinou prý maminky chtějí pracovat tak čtyři hodiny denně a doma dělat ještě nějakou práci. Takové požadavky splňuje málokterá práce. Mnoho lidí, kteří si chtějí přivydělat, spoléhá na inzertní nabídku, která jim příjde do poštovní schránky a které je plný také internet. Většinou se ale takovým nabídkám nedá věřit. Zvláště těm slibujícím dosažení rychlého zisku, když je člověk ochoten zaplatit za zaslání dalších informací, které amozřejmě nic konkrétního neprozradí.
(Karolína Švidrnochová)


Chce to hlavně klídek, nikam nepospíchat
MF DNES, Moravskoslezský kraj (20. července 2004 - úterý)
Redaktor MF DNES strávil den na brigádě Připadám si jako gastarbeitr, když v půl osmé ráno ještě s jedním adeptem čekám před bývalou kavárnou Elektra na člověka, který nám dnes dá práci. Pro dnešek budu brigádníkem. V ostravských podmínkách to o prázdninách znamená mít hodně štěstí. "Červenec a srpen, to jsou měsíce, kdy je zájem o briády největší. Zatímco třeba v říjnu mnohdy musíme firmám říct, že brigádníky nemáme, teď je zájem mnohonásobně vyšší než počet volných míst," říká Marek Lazor, jednatel společnosti JOB-centrum Ostrava. Kdysi výhradně studentská firma teď ročně obstará tisíce brigád. I tu moji. "Ty studuješ?" zeptá se mě u Elektry mladík, který bude pro dnešek mým kolegou. Jmenuje se Richard, má osmnáct let a fakt, že mě i přes mých pětatřicet let odhadoval na studenta, mu výrazně pomůže, až zjistím, že při nošení těžkých pytlů nosí po jednom, zatímco já se tahám se dvěma. Deset minut před osmou přijíždí šéf. Mlčky nás veze do Bártovic, kde, jak vzápětí zjistíme, na nás čeká obrovitá hromada pytlů s obnošeným oblečením z Německa. Našim úkolem je přemístit pomocí dodávky zboží z jednoho "seconhandového" velkoskladu do druhého. "Zajišťujeme brigády například v potravinářském průmyslu, na stavbách, při stěhování, v továrnách. Hodinová čistá mzda se pohybuje okolo čtyřiceti korun," říká Marek Lazor. I my dostaneme tolik. "Hlavně, aby nám ta práce vydržela aspoň na deset hodin. To by byly čtyry stovky! Chce to hlavně klídek, nikam nepospíchat," říká zkušeně Richard, příležitostný brigádník. "Naposledy jsem obrušoval hrany ve Vítkovicích. To byla docela makačka." Do každé ruky uchopit pytel, vynést jej ze skladu ven, kde čeká dodávka. Nejdříve zkouší pytle rovnat dovnitř Richard, ale šéf usoudí, že je dostatečně dobře nepěchuje a později se tohoto úkolu ujímá sám. Rifle, košile, bundy, trička, halenky, svetry, záclony, deky, boty, dámské kalhotky i trenýrky - sortiment je široký, zápach charakteristicky seconhandový, některé pytle děravé, prach všudypřítomný. První dodávka je naložena, z obří hromady snad neubylo, čas se vleče, ještě není ani devět hodin. "Neblbni, kam spěcháš," zašeptá Richard, když se míjíme s pytli na ramenou. Jedeme do druhého velkoskladu. Dosud výhradně mlčící šéf "zabere" na Richardovy dotazy ohledně výkonu a kubatury dodávky i osobáku. Je to jediné téma, kromě odsouzení policejní akce Kryštof, na které dnes bude se šéfem řeč. "Já na dýzly, ale jen na ty té dé í, nedám dopustit," hovoří s Richardem o mě neznámých věcech.
Přijíždíme do velkoskladu. Jsou tady další dva brigádníci a snad osm brigádnic. Kluci tahají pytle, které jim házím z dodávky, holky tisíce kusů oblečení třídí. "Naházejte do dodávky tyhle pytle, odvezeme je na skládku," přikáže šéf. Na skládce je takový smrad, že kdybych ráno posnídal, pak se tady s pokrmem rozloučím ... Přijíždí buldozér a na pásech veze snad půlmetrovou vrstvu hnědé páchnoucí hmoty. "Do čeho jste to vjel," křičím na buldozeristu, zatímco si všichni ucpáváme nosy. "No, vjel jsem do ho...," říká klidně šofér. Tak tady bych nedělal ani za pět set na hodinu.
Pražské firmy platí i osmdesát na hodinu
"Dělali jsme nejrůznější brigády, někde si lidé vydělají třicet šest, někde čtyřicet nebo padesát korun na hodinu," říká Marek Lazor. Když si ale brigádníky objedná nějaká pražská firma, platí i osmdesát korun na hodinu. "Místní podniky ale vědí, že brigádníky seženou i za polovic," říká Marek Lazor. Ale i za pětistovku už JOB-centrum brigádu dohodilo. "Brigádníky si u nás objednala pohřební služba. Podmínkou byl černý oblek a odměnou za nošení rakví pět set korun. To už je ale dávno." Teď jsou k mání občas "dobré" brigády u volebních komisí nebo pro reklamu, když jde někdo do ulic převlečený třeba za rajče. Rakve bych zrovna nemusel, ale rajče nebo klidně i petržel bych bral. Při zaplňování druhé dodávky mi totiž začíná být jasné, že nošení pytlů nebude žádný med. Na jednu stranu bych měl rád hromadu co nejrychleji z krku, na druhou stranu je tady Richard, který plánuje, že by práce mohla vydržet od osmi rána do šesti večera. V deset hodin dopoledne, po zážitku se skládkou, to je šílená myšlenka. "Kolik tam toho ještě máte?" ptají se nás brigádníci v druhém skladu. Když se dozvědí, že ještě nejméně dvě dodávky, očividně ztrudomyslní. Když jedeme nakládat třetí dodávku, zastavuje šéf na benzince, koupí každému plechovku coly a rozpovídá se o výhodách koupě ojetých vozidel. A co ojeté oblečení, taky ho nosí? "Byl bych pokrytec, kdybych byl proti použitému oblečení. Zejména zboží z Anglie, takzvaný silný netříděný koncentrát, je velmi kvalitní, včetně známých značek. Kilo ale stojí i tři sta padesát korun."
... a tam čeká další hromada
Richardův plán dělat co nejpomaleji a tedy i nejdéle, je na chvíli odhalen. Když nosí do dodávky pečlivě srovnané balíky svetrů po jednom, zastaví jej šéf a se slovy " "i ženské nosí po dvou", jej přesvědčí, aby přidal. Když vykládáme čtvrtou dodávku, je morálka družstva na dně. Richard vede velký vnitřní boj. Chvíli běhá s pytli, aby už byla hromada pryč a my si mohli umýt z rukou a obličejů silnou vrstvu prachu, pak se zeptá, kolik je hodin a radí zpomalit, jinak "ty čtyry stovky dneska nebudou". "Tak, poslední várka už bude jen třičtvrtě dodávky," říká šéf a vlije nám do žil čerstvou krev. Jakmile hromada zmizí a dodávka je zaplněna jen z půlky, otevře šéf jakousi další místnost a tam čeká další hromada. "Tak ještě tohle, hoši." Pět minut před pátou hodinou je hotovo. Richardovi očividně nevadí, že plán "čtyry stovky" dnes nevyšel. Čekáme na šéfa, až nás zase odveze k Elektře. "Vy nejdete domů?", ptá se šéf po chvíli a vysvětluje, že podle dohody s JOB-centrem se z místa práce musíme dopravit sami. Snad pod dojmem zasvěcených automobilových diskuzí s Richardem nás po chvíli smlouvání alespoň hodí k tramvajové zastávce. Pokryt od hlavy až k patě šedivým prachem (teď už by mě na studenta asi nikdo neodhadl) jedu tramvají a v ruce žmoulám potvrzení od šéfa s mým jménem, razítkem firmy a slovy : pracoval 9 hodin. Dostanu 360 korun a ač chápu, že to není žádný majlant, dám je na dobročinné účely. Beru jen seriózní nabídky, vždyť to jsou těžce vydělané peníze. Nevíte o něčem ?
(Jaroslav Baďura)


V Moravskolezském kraji není práce ani pro brigádníky
Moravskoslezský deník (14. června 2004 - pondělí)
Kraj V Moravskoslezském kraji citelně schází nejen trvalá, ale i krátkodobá práce. Její nedostatečná nabídka se projevuje zejména v letních měsících. Brigádu získá stěží jen každý druhý zájemce. Z průzkumu vyplývá, že lidé o krátkodobou práci hodně usilují i přesto, že v regionu jsou za ni nejmenší výdělky v zemi. "Denně zprostředkujeme stovku brigád, přes prázdniny je to trojnásobek. Ale obsadili bychom i desetinásobně více míst," řekl Marek Lazor z největší zprostředkovatelské agentury brigád na severní Moravě JOB-centrum. Mzdy se podle něj sice mírně zvedly, ale i tak zůstává veliký rozdíl. "Dostali jsme se k hranici 40 korun čistého za hodinu, kdežto v jiných krajích nabízejí brigádníkům už několik let od 45 korun výše," dodal. Počet volných míst pro brigádníky klesl proti loňsku v průměru o 15 procent. Zájemcům tak často nezbývá než se poohlížet po brigádě v zahraničí. Zaměstnavatelé svůj nezájem podle Lazora vysvětlují tím, že se snaží dělat vlastními silami i práce, na které si ještě loni najímali brigádníky. Projevila se i výrazná modernizace výrobních linek v potravinářských podnicích, což byli dosud největší zájemci o brigádníky. Masivní přijímání studentů se například neuskuteční v ostravské Slévárně barevných kovů. "My potřebujeme kvalifikované zaměstnance," řekla mluvčí podniku Šárka Hrdá. Dva až tři brigádníci by se podle ní mohli uplatnit při úklidových pracích nebo ve skladech. "Mohli by dostat kolem 40 korun za hodinu," uvedla mluvčí. Naopak Válcovny plechu Frýdek-Místek každé léto přijímají dvacet brigádníků a letos to zřejmě zopakují. "Zhruba deset jich půjde do výroby a zbytek převážně do stravovacích služeb," odhadl šéf podniku Jan Rafaj. Úřady práce přitom brigády nenabízejí. "Žádná taková nabídka není, my zprostředkováváme trvalejší zaměstnání. Loni jsme za celé léto měli do deseti nabídek brigádní práce," řekla mluvčí ostravského úřadu práce Svatava Baďurová. "Je to škoda, že teto příležitost není, protože lidí, kteří peníze potřebují, je v našem regionu strašně moc. Ne každý má bohaté rodiče a studium je drahé i přesto, že není zavedeno školné," míní dvaapadesátiletý Pavel Mráček z Ostravy, otec dvou studentek - vysokoškolaček. Mráček uvedl, že od svých 15 let každoročně až do ukončení svých vysokoškolských studií nejméně polovinu prázdnin věnoval brigádě. Tehdy si přitom na Hutních montážích Ostrava nebo vítkovických pecích vydělal až 4000 měsíčně. To je zhruba o 1700 korun méně, než je nynější výdělek brigádníka v jedné havířovské pekárně. Největší zájem je podle pracovnice dispečinku agentury JOB-centrum Ostrava o brigádu u počítače a o administrativní práci. "Momentálně je však jedno volné místo v pekárně ve Sviadnově u Frýdku místku a čtyři místa nabízí pekárna v Havířově na Karvinsku. Výdělek se pohybuje mezi 36 až 38 korunami za hodinu," uvedla dispečerka. Z 8000 studentů evidovaných u JOB-centra Ostrava najde brigádu jen 3500.
(ČTK)


Vyšší vzdělání a znalost jazyka zvyšují šance při shánění práce
Moravskoslezský deník, Regiony (20. května 2004 - čtvrtek)
Karvinsko ... Kromě řadu práce absolventům při hledání práce stále častěji pomáhají pracovní a personální agentury. Jejich pracovníci zařadí uchazeče o zaměstnání do databáze, ale mohou i pomoci opravit chyby v životopise či žádostech a celkové poradí, jak se o zaměstnání ucházet. Všechny tyto služby by mly být bezplatné.
"Pracovní agentura v žádném případě nemůže chtít po žadateli o práci peníze. Pokud na nějakou takovou narazíte, ohlaste to na úřadě. Takovéto jednání je totiž porušením zákona," upozorňuje jednatel pracovní agentury JOB-centrum Ostrava Radovan Burkovič. Podle něj by si mladí lidé měli začít hledat práci již během studia, a nikoli až opustí brány školy. Toto úsilí se jim pak mnohonásobně vrátí. Doporučuje také absolvovat už za studií brigádu. "Ta je nesmírně důležitá, protože budoucí uchazeč o zaměstnání má takto možnost získat první praktické zkušenosti již na škole. Je to pro něj velmi dobrá vizitka, když poté bude moci ve svém životopise uvést dlouhodobou brigádu například i s kontaktem na osobu, která na něj podá budoucímu zaměstnavateli reference," míní Burkovič.
Šance čertvého maturanta na práci podle odborníků zvyšují také dobré jazykové znalosti a bezproblémové ovládání práce s počítačem, nikoli jen teoretické znalosti. "Evropa se sice otevírá, ale pouze těm, kdo skutečně ovládají jazyk, a těch je u nás zatím minimálně. A právě ti navíc ještě často odjíždějí za zkušenostmi do zahraničí." říká Jana Hamplová, vedoucí odboru poradenství Úřadu práce v Karviné. ...
(Gabriela Cichá, Tomáš Januszek)


V kraji přibylo brigádníků
MF DNES, Moravskoslezský kraj (03. února 2004 - úterý)
Ostrava V Moravskoslezském kraji v loňském roce přibylo brigádníků. Zájemci o příležitostné zaměstnání si také vydělali i více peněz. "Za každou odpracovanou hodinu průměrně dostali v čisté mzdě zhruba o dvě koruny více než v roce 2002," řekl Marek Lazor z ostravské společnosti JOB-centrum, jež je největší zprostředkovatelskou agenturou pro brigádníky v regionu.
(ČTK)


Agentura vyhlásí nejlepší pracanty
MF DNES, Moravskoslezský kraj (28. ledna 2004 - středa)
Ostrava Pracovní agentura JOB-centrum v Ostravě vyhlásila nejlepší a tedy i nejbohatší brigádníky za rok 2003. Agentura zajistila loni brigády pro více než tři tisíce studentů vysokých a středních škol. Třemi nejlepšími "pracanty" jsou Tomáš Tkáč, František Jůzl a René Wiechovec a mezi ženami Renáta Sedláčková, Markéta Stuchlíková a Žaneta Kafnová. Každý z nich si brigádami vydělal slušnou sumu, která se v některých případech blíží padesáti tisíc korun.
(red)