Česká televize
Nemám práci (pátek, 22. prosince 2006)

Přehrát na stránkách České televize

Stará pravidla v novém kabátě
týdeník Profit (č.48/2006, pondělí, 27. listopadu 2006)

Odklad nového zákoníku neprošel, firmy se jím tedy s největší pravděpodobností budou muset řídit už od 1. ledna 2007. Norma patřila mezi ty, které byl Jiří Paroubek ochoten schválit třeba i s Marťany. Místo mimozemšťanů mu nakonec pomohli komunisté, nechyběla ani odborářská demonstrace. Spory kolem zákoníku jsou přitom spíše politickou záležitostí - zásadních změn totiž přináší poměrně málo. V něčem se sice dosavadní pravidla zlepší, v něčem ale naopak zhorší.
........V oblasti přesčasů se zákoník nakonec téměř neodlišuje od dosavadní úpravy (původně se přitom zvažovalo i úplné zrušení možnosti nařídit práci přesčas). I nadále je uvedeno, že práci přesčas je možné konat jen výjimečně. Zaměstnavatel ji může nařídit pouze z vážných provozních důvodů, přičemž ani tehdy nesmí nařízené přesčasy u zaměstnance činit více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Celkový rozsah nařízených přesčasů nesmí činit v průměru více než osm hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. „To opět diskriminuje zaměstnavatele, u nichž odborová organizace nepůsobí, nejčastěji malé a střední firmy,“ podotýká jednatel ostravské společnosti JOB-centrum Radovan Burkovič. ... více 27.11.2006, PETR KUČERA

Rádio EVROPA2
Reklamní kampaň severní Morava (středa 20. září až středa 4. října 20006)

Přehrát Stáhnout (1 MB)

Smluvní volnost zůstala jen slibem
týdeník Profit (č.32/2006, pondělí, 7. srpna 2006)

Ministr Zdeněk Škromach sliboval, že nový zákoník práce přinese do pracovněprávních vztahů liberalizaci. Nově má platit pravidlo, že co není zákoníkem zakázáno, je vlastně povoleno. Šéf pracovní agentury však tvrdí, že skutečnost je nakonec zcela odlišná.
Od začátku ledna 2007 má vstoupit v účinnost nový zákoník práce, který letos i přes odpor Senátu a veto prezidenta republiky schválili poslanci ČSSD společně s komunisty. Ve Sbírce zákonů vyšel pod číslem 262/2006. Přestože podnikatelé očekávali slibovaný posun od socialistického zákoníku z poloviny 60. let směrem ke zbrusu nové liberální normě, skutečnost je jiná. Přesto ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach a jeho rezort stále matou podnikatele tvrzením o smluvní volnosti nového zákoníku práce. Co není zakázáno, je podle něj dovoleno. Smluvní volnost je prý široká. Podívejme se tedy na některá ustanovení nového zákoníku. ... více (Radovan Burkovič)

Jak se lze jednoduše dostat do křížku se zákonem
Český rozhlas Ostrava (čtvrtek, 5. července 2006)

Nový zákon o zaměstnanosti si na vlastní kůži vyzkoušeli už tisíce lidí. Zejména, co se týče přísného trestu pro všechny, kteří odmítají plnit úkoly Úřadu práce. Takzvané sankční vyřazení z evidence má být zbraní proti černé práci, ale také proti zneužívání podpory v nezaměstnanosti. Paní Jana z Orlové na Karvinsku se chovala přesně naopak. Byla aktivní a práci si sama našla okamžitě. Přesto ji úředníci označili jako problémovou a vzali jí veškeré peníze.

Martin Knitl: Paní Jana podepsala na Úřadu práce všechny dokumenty, řádně vstoupila do evidence, a protože chtěla pracovat, našla si tentýž den v Ostravě brigádu. Takovou, aby současně nepřišla o podporu v nezaměstnanosti. Jenže to už byl večer a neměla komu na úřad zavolat. Do toho ještě vstoupil víkend a tak se úředníci dozvěděli o pracovním poměru paní Jany až s několikadenním zpožděním. Ona sama říká, že nevěděla, co má dělat.
Jana: Žádat kontakt jako co se týče telefonu nebo tak, to vůbec. To mi dali až později.
Martin Knitl: Nakonec s ní Úřad práce zahájil správní řízení, vyřadil ji z evidence a ona nedostala ani korunu.
Jana: Bylo to hrozné, protože ta představa, že nemáte z čeho platit nájem a za co být živa, bylo to hrozné.
Martin Knitl: Potíž byla i v tom, že brigádu si paní Jana dohodla ústně, což je u nás stále ještě nezažitý právní akt. Takže písemný doklad o této dohodě měla až později. Jednatelem ostravské agentury, u které si brigádu domluvila, je Radovan Burkovič. Je přesvědčen, že zbytečně byrokratický přístup nakonec paní Janu skutečně dostal do situace velkého hříšníka, i když jednala v dobré víře a chtěla prostě pracovat. U jejího prohlášení, že nepracuje a u dohody o brigádě, je totiž stejné datum a nikoho už nezajímá, že mezi tím bylo několik hodin.
Radovan Burkovič: Protože zatímco my přemýšlíme v minutách, hodinách, Úřad práce v dnech a týdnech. Takže z papírů jasně vyplývalo, že paní se zavázala v ten daný den, že nikde nepracuje, a proto bude pobírat podporu a současně pracovala.
Martin Knitl: Úřad práce se brání, že zákon je zákon a že paní Jana rozhodně mařila takzvanou součinnost. Řekl nám to ředitel Úřadu práce v Karviné Jiří Montág.
Jiří Montág: Každý je poučován při každé návštěvě, že i když se takový případ stane, tak to musí jakýmkoli způsobem sdělit Úřadu práce. Například pošle telegram nebo pošle esemesku nebo zamailuje. Oni mají pokyny, kde má telefonní čísla, kde má mailové adresy, kde má i mobilové čísla.
Martin Knitl: Jenže paní Jana nic o žádném číslu zpočátku nevěděla, aspoň to sama říká. Tento spor zřejmě nevyřešíme, protož není možné nahlédnout do osobních dokumentů uchazečů o práci. V každém případě ten, kdo si přečte zákon o zaměstnanosti, pochopí, že před nástupem třeba na brigádu musíte úřadu toto věc doložit. Paní Jana proto počkala na nutné dokumenty a podle svých slova ani netušila, že se má někam posílat telegram. Jednatel pracovní agentury si myslí, že zákon by měl být účinnou zbraní, ale proti někomu úplně jinému.
Radova Burkovič: Podle našeho názoru to nebylo porušení rozhodné skutečnosti. To znamená toho, co je závažné. Bylo to prostě vybočení a vybočení, které pramení prostě z technických nedostatků zákona. Takhle se měli k tomu klientovi postavit a ne ho vyřadit z evidence, jak to nakonec dopadlo.
Martin Knitl: A podobně i paní Jana.
Jana: Kdyby byli možná trošku víc ohleduplní k lidem.
Martin Knitl: Nakonec pro ni všechno dobře dopadlo. Zaměstnavatel si ji vzal i přes její škraloup na Úřadu práce a ona se už nemusí dále zadlužovat. Nabízí se dobrá rada - na Úřadu práce dávejte dobrý pozor, co podepisujete a ptejte se, co přesně nesmíte udělat, abyste nepřišli o podporu. I vy tedy musíte zvolit byrokratický přístup.
(Knitl Martin)

Česká televize< - Léto, brigád je málo, zájemců je mnoho
Dobré ráno (pondělí, 3. července 2006)

Přehrát Stáhnout (33 MB)

Česká televize - Sehnat v létě brigádu je rok od roku těžší
Report (úterý, 20. června 2006)

Přehrát Stáhnout (7 MB)

Česká televize
Nemám práci (úterý, 6. června 2006)

Přehrát na stránkách České televize

Firmy jako brigádníky preferují děti zaměstnanců
Hospodářské noviny (pondělí, 19. června 2006)

Karel Jahoda, dvaadvacetiletý posluchač třetího ročníku ostravské Vysoké školy báňské hledá studentskou brigádu všemi možnými způsoby. "Před dvěma týdny jsem se ptal v ŽDB Bohumín. Řekli mi, že berou pouze děti svých zaměstnanců, což považuji za diskriminaci," poznamenal. Ekonomický ředitel firmy Tomáš Hladík se proti tvrzení o diskriminaci brání. "Chceme se vyhnout potížím, a v rodičích máme garance dobrého vztahu brigádníků k práci," vysvětlil. A jeho společnost není jediná, která postupuje podobným způsobem.
Největší šance? V září
Brigády jen pro děti zaměstnanců totiž není neobvyklý jev. Přistoupila k nim důlní společnost OKD, jak uvedla mluvčí Věra Breiová. Podobně se staví strojírenská společnost Ostroj v Opavě, firma BorsodChem MCHZ, která o tom informovala ve svých firemních listech. Mluvčí ocelářské společnosti Mittal Steel Ostrava Jana Dronská rovněž hovoří o prioritách dětí zaměstnanců. "Loni jsme nebrali nikoho, letos kolem dvou set studentů," dodala. Ve Škoda Holdingu už krátkodobé brigády středo- a vysokoškoláků druhým rokem vůbec neorganizují. "Jednak díky jiné organizaci práce v letních měsících, a také proto, že se snažíme celoročně spolupracovat s konkrétními žáky a posluchači, našimi potenciálními zaměstnanci," vysvětlila mluvčí plzeňské firmy Radka Pistoriusová. O letní prázdninové brigády je tedy letos docela nouze. Pouze každého desátého zájemce dokáže uspokojit největší moravskoslezská zprostředkovatelská agentura JOB - centrum. Jak potvrdil její jednatel Radovan Burkovič, pramalá je šance na brigádu v červenci, o něco lepší v srpnu a nejvyšší pak v září. Agentura nyní registruje bezmála 19 tisíc uchazečů o práci. Ostatní na tom nejsou o nic lépe. "Meziročně se nám letos o čtvrtinu snížila poptávka firem po studentech," uvedla vedoucí brněnského Job servisu Simona Mikulášková. Ludmila Žemberiová z plzeňského Job centra sice hovoří o dostatečné nabídce pracovních míst na prázdniny, týká se ale pouze prací v obchodních centrech, zahradnictvích, zemědělství apod. Na Plzeňsku hledá studenty také Plzeňský Prazdroj do své stáčírny, upřesnil mluvčí pivovaru Alexandr Bechtin.
Výdělky nejsou velké
"Zájem firem o letní brigády do určité míry poklesl také v důsledku nového zákona o zaměstnanosti," míní Burkovič. "Brigádníci nyní vyjdou firmy dráž," dodal. Agentury za ně platí zdravotní a sociální pojištění a přenášejí tyto náklady na své zákazníky. "Studenti jsou sice skutečně dražší, kdybychom je však měli nahrazovat přesčasovou prací kmenových zaměstnanců, vyšlo by to ještě více," říká Hladík. Výdělkové možnosti při krátkodobých brigádách nejsou přitom nikterak oslnivé. Pohybují se vesměs mezi třiceti až padesáti korunami hrubého za hodinu. Existují ale i výjimky. Například Mittal Steel Ostrava je možné vydělávat hodinově mezi 60 až 100 korunami.
(Pavel Šmíd, Miroslav Petr)

Změn k lepšímu je minimum - CO PŘINÁŠÍ NOVÝ ZÁKONÍK PRÁCE
Podnikatelský týdeník PROFIT (pondělí, 29. května 2006)

Je rozhodnuto: Poslanci přehlasovali prezidentské veto zákoníku práce. Podnikatelé se nyní obávají, co je od ledna 2007 čeká. Vedle několika změn k horšímu však zákon přináší i pozitivní změny.
.............. Podle informací Profitu se původně zvažovalo úplné zrušení možnosti zaměstnavatele nařídit práci přesčas, tedy bez souhlasu zaměstnance. Schválený zákoník se nakonec ale téměř neodlišuje od dosavadní úpravy: I nadále je uvedeno, že práci přesčas je možné konat jen výjimečně. Zaměstnavatel ji může nařídit jen z vážných provozních důvodů, přičemž ani tehdy nesmí nařízené přesčasy u zaměstnance činit více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Celkový rozsah nařízených přesčasů nesmí činit v průměru více než osm hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.
Právě poslední ustanovení se zaměstnavatelům nelíbí: „Pokud by nebylo umožněno používat jiné období u rozsahu práce přesčas zaměstnavatelům, u nichž odborová organizace nepůsobí, docházelo by na trhu k diskriminaci těchto zaměstnavatelů, nejčastěji malých a středních firem. Paradoxně by pak musel zaměstnavatel nutit zaměstnance stát se členy odborů, protože potřebuje uplatnit delší období pro vymezení konta pracovní doby,“ podotýká jednatel ostravské společnosti Job Centrum Radovan Burkovič.
.............. Přestože levice nechce ani slyšet o zavedení výpovědí bez udání důvodu nebo menším odstupném, přináší nový zákoník přece jen pár příjemných novinek i v této oblasti. Odpadne totiž takzvaná nabídková povinnost - tedy povinnost nabídnout (nebo dokonce zajistit) propuštěnému pracovníkovi jiné vhodné místo. Od tohoto zjednodušení si Škromachovo ministerstvo slibuje menší strach firem z přijímání určitých zaměstnanců, pomoci by měl i většímu uplatnění zdravotně postižených. Kompenzací však je zvýšení odstupného z dosavadního dvou- na trojnásobek měsíčního platu.
Jednodušší bude i uzavírání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Dosavadní limit 100 hodin za kalendářní rok se zvýší na 150 hodin.
Původně se přitom uvažovalo, že místo současné dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce vznikne „dohoda o práci“ s celkovou hranicí 300 hodin.
Naopak další zhoršení postavení hrozí studentům, pracujícím na brigádách. Jednatel společnosti Job Centrum Radovan Burkovič totiž upozorňuje na nové ustanovení zákoníku: „Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit u zaměstnanců mladších 18 let 30 hodin týdně s tím, že délka směny v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout šest hodin. Délka stanovené týdenní pracovní doby ve více pracovněprávních vztazích podle § 3 zaměstnance mladšího 18 let nesmí ve svém souhrnu přesáhnout 30 hodin týdně.“
Burkovič se obává, že lidé mladší 18 let si tedy nebudou mít šanci najít brigádu. „Je to léty prověřená praxe, žádné dohady,“ dodává. Upozorňuje přitom i na další paradox: „Zákon současně po studentech požaduje odpracovat při studiu minimálně půl roku za poslední tři roky, aby měli nárok na podporu v nezaměstnanosti. (Podrobný komentář Radovana Burkoviče k jednotlivým ustanovením nového zákoníku práce jsme přinesli v Profitech č. 50/2005, 1/2006 a 2/2006.)
.....................
(KRISTÝNA DUŠKOVÁ, PETR KUČERA)

Celé znění článku v archivu týdeníku PROFIT

Náctiletí budou mít v létě problémy s brigádami
Český Rozhlas Ostrava, pořad Zprávy (pondělí, 29. května 2006 17:31)

Nová podoba zákoníku práce, kterou prosadila dolní komora parlamentu, může výrazně zkomplikovat život mladým lidem. Jde především o letní prázdninové brigády. Některé pracovní agentury hovoří dokonce o likvidaci brigád pro nejmladší ročníky. Za vším je jeden sporný paragraf.
V paragrafu 79 se píše, že lidé do 18 let (doposud je to do 16 let) nemohou pracovat více než šest hodin denně a maximálně 30 hodin týdně. Radovan Burkovič, jednatel ostravské pracovní agentury nad tím kroutí hlavou. Firmy podle něj fungují ne v šesti ale v osmihodinovém režimu. Už teď nechtějí podle jeho slov zaměstnávat nikoho, kdo se tomu nedokáže přizpůsobit.
"Nikde tam nenajdete směnu kratší než šest hodin. Znamená to, že třeba na takové lince, kde se vyrábí třeba pivo, tak byste museli po šesti hodinách střídat pracovníky. Když dělám na jednu směnu, tak ten nový tam bude dělat dvě hodiny? Hodinu pojede do práce, hodinu z práce, aby tam dvě hodiny pracoval, vydělal sto korun a projel třicet? Je to nesmysl," míní Burkovič.
Možná by stačila nějaká změna organizace práce. Jenže tak to podle Burkoviče v praxi u zaměstnavatelů většinou není. "Tak, aby si komplikoval život měněním uprostřed linky uprostřed pracovní doby, tak to dělat opravdu nebude.", dodává.
Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Beránková potvrdila, že Česká republika neměla mnoho jiných možností, jak tento paragraf vymyslet. Ochrana mladistvých je až příliš choulostivá. "Musíme chránit mladistvé zaměstnance a dopřát jim možnost, aby měli zajištěn delší odpočinek. Zaměstnavatel by měl orientovat své zaměstnance na konkrétní výsledky práce nikoli na čas," řekla mluvčí.
(Martin Knitl)

Letní brigáda bude mít cenu zlata
Český Rozhlas Ostrava, pořad Zprávy (středa, 25. května 2006 17:02)

Zhruba za měsíc začne tradiční boj o letní brigády. Studentům začnou letní prázdniny, skončí období zkoušek na univerzitách a budou si chtít přilepšit. Nečeká je však nic jednoduchého. Letos zřejmě zase padne rekord v počtu zájemců, kteří budou muset být velmi rychlí, aby práci skutečně získali.
Jednou cestou je hledat brigádu na vlastní pěst, ale pokud nemáte dostatečný počet dobrých a nejlépe osobních kontaktů, zřejmě skončíte u pracovní agentury. Radovan Burkovič je jednatelem jedné z největších v našem kraji. Zatím má v evidenci 17 a půl tisíce zájemců, kterým podle odhadu v létě nabídne řádově stovky brigád denně. Konec června a začátek července, to chtějí podle Burkoviče pracovat úplně všichni, což není možné.
"Pokud mají brigádníci zájem si opravdu vydělat, doporučujeme jim, aby počkali a pracovali v srpnu. Je to nepříjemné, a to z jednoho prostého důvodu - každý má rád odpracováno a potom si chce v srpnu užívat, když už v září musí znovu do školy. Taková je ale realita. V srpnu je do konce taková naděje, že si i může vybírat," dodává Burkovič. Jenže takové plány zatím valná část studentstva vůbec neřeší.
Na otázku, zda plánují brigádu, uslyšíte třeba toto : STREAM zvukový záznam.
Pravdou je, že mnohé firmy nabízejí volné krátkodobé smlouvy nanejvýš s týdenním předstihem, takže taktizovat se příliš nedá. A stejně tak je třeba počítat víceméně s pevnými hodinovými sazbami. Například za úklidové nebo stavební práce přibližně 50 korun hrubého. Jak dodal Radovan Burkovič, je ještě jedna rada - být připraven nastoupit okamžitě. Zhruba 14 tisíc zájemců dostává nabídky e-mailem.
(Martin Knitl)

Názory, dopisy, emaily - ČSSD s KSČM zruší brigády?
Hospodářské noviny, IHNED.CZ (pondělí, 23. května 2006)

Vládní návrh zákoníku práce, který se nyní vrací do sněmovny, obsahuje rovněž paragraf, v němž se říká: Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit u zaměstnanců mladších osmnácti let 30 hodin týdně s tím, že délka směny v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout šest hodin.
Jak známo, pracovní doba u nás je osmihodinová, v třísměnných provozech 7,5hodinová. Nikde však nemají pracovní dobu šestihodinovou. Dlouhá léta platí toto omezení pro osoby mladší 16 let. A jeho výsledek? Tito mladí lidé nemají žádnou šanci najít si brigádu s takovou pracovní dobou. A teď se to bude týkat i osmnáctiletých. Budeme tedy vychovávat generaci, která nepozná až do skončení střední školy žádný vztah k práci a výdělku.
(RADOVAN BURKOVIČ, jednatel JOB-centrum Ostrava s.r.o.)

Zákoník ztíží teenagerům možnost výdělku
Mladá Fronta DNES (úterý, 23. května 2006)

Čeští teenageři v úterý dostanou od státu novou ochranu. Ale nikdo z nich o ni možná nestojí. Řeč je o zákoníku práce, který dostávají na stůl poslanci, aby přehlasovali prezidentovo veto. Mladistvým brigádníkům díky zákonu možná skončí časy prázdninových brigád. Zákoník totiž mění podmínky pro jejich zaměstnávání. Lidé mladší 18 let budou nově moci pracovat maximálně šest hodin denně. "O takovou práci žádná firma nestojí," říká jednatel ostravské agentury JOB-centrum Radek Burkovič. Dosud platí omezení jen pro brigádníky mladší 16 let. "A ti nemají šanci najít práci," dodává Burkovič. Přesná čísla nejsou k dispozici, ale změny by se mohly ročně dotknout desítek tisíc lidí.
"Zorganizovat práci tak, aby jednotlivec dělal ve směně 4 nebo 6 hodin, zvládne i podprůměrný manažer," odmítá kritiku mluvčí ministerstva Kateřina Beránková. Burkovič namítá, že pro firmy bude mnohem pohodlnější zaměstnat plnoleté brigádníky, na něž se omezení nevztahuje. Zaměstnavatele, kteří budou mladistvé brigádníky dál přijímat, totiž navíc čeká velké papírování. Mladí brigádníci mají problém najít prázdninovou práci už nyní. "Z celkového počtu nabídek je pouze 11 procent určených pro mladší 18 let," říká Burkovič. Starším brigádníkům dávají přednost i v podnicích, kde si je najímají bez pomoci agentur. "Nové opatření by se nás nemělo prakticky dotknout. Na posty brigádníků se hlásí dostatek vysokoškoláků starších 18 let," přibližuje generální ředitel potravinářské společnosti Hamé Leoš Novotný.Na komplikace se sháněním prázdninové brigády si stěžovali studenti už loni. Pokud jim práci zprostředkovala agentura, musela s nimi podle novely zákona z roku 2004 uzavřít klasickou pracovní smlouvu. Díky odvodům na sociální a zdravotní pojištění brigádníci stojí firmy více peněz. "Nabídek ubylo až o pětinu a firmy raději zaměstnávají načerno," upozorňuje Burkovič.
BIČ NA BRIGÁDNÍKY : Co říká paragraf 79? "Délka stanovené pracovní doby nesmí překročit u zaměstnanců mladších 18 let 30 hodin týdně s tím, že délka směny v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout 6 hodin. Délka týdenní pracovní doby ve více zaměstnáních nesmí v souhrnu přesáhnout 30 hodin."
(Tomáš Lysoněk)

Diskuze k tomuto tématu na iDNES.cz

Názory, dopisy, emaily - Nemocenská: voda na mlýn podvodníkům
Hospodářské noviny, IHNED.CZ (pondělí, 19. dubna 2006)

Nový zákon o nemocenském pojištění má údajně zabránit zneužívání systému nemocenských dávek a zpřísnit jeho kontrolu. Opak je pravdou. Stát jen přehazuje své povinnosti na podnikatele. Současně jim však nedává žádné nástroje ke kontrole, natožpak postihu podvodníků. Loni stát změnou zákona o zaměstnanosti diskriminačně zakázal používat Dohody o provedení práce pro brigády. Takže agentury práce musí nyní platit za brigádníky z Pracovních smluv pojištění a brigádníci mají zároveň v případě nemoci nárok na placenou nemocenskou. Už to zjistili. Věci znalí občané se u pracovních agentur nechají zaměstnat a poté ihned odcházejí na "nemocenskou". A to s dávkami ve výši převážné části dohodnutého výdělku. Jde o studenty středních a vysokých škol, kteří přitom dále navštěvují školu nebo chodí na zkoušky, ale i nezaměstnané s příležitostným výdělkem. A dostávají za to zaplaceno, aniž do systému cokoliv vložili. Když bude nyní kontrola takových vykuků záležitostí majitele agentury, budou prakticky nepostižitelní. Například u lokálně působící pracovní agentury se ročně vystřídá přes 3000 brigádníků. I kdyby onemocnělo jen 10 % z nich, znamená to 300 osob, a tedy každý den vyrážet na jejich kontrolu.
Nebylo by snadnější lépe dodržovat současné zákony? Nebylo by lehčí dostat úředníky z tepla kanceláří do terénu a nemocné více kontrolovat ? Nebylo by účinnější rychle a citelně podvodníky postihovat ?
(RADOVAN BURKOVIČ, jednatel JOB-centrum Ostrava s.r.o.)

Drazí studenti.
EKONOM.IHNED.CZ (pondělí, 13. dubna 2006)

Vládní novely zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce zkomplikovaly mladým lidem, kteří hledají krátkodobé zaměstnání, život. Velká část zprostředkovatelských agentur buď podle zákona zdražila studentskou práci, nebo brigády přestala nabízet úplně.
I vzhledem k větší administrativní náročnosti mělo naše JOB-centrum Ostrava v nejsilnější - prázdninové části roku 2005 - propad v tržbách o 18 procent. Řečeno příkladem: z každých 100 studentů zaměstnaných v roce 2004 jich v roce 2005 práci nenašlo 18. Vláda tak úspěšně zvyšuje nezaměstnanost i mezi brigádníky.
Oproti roku 2004 poklesl o 34 % počet firem, které si mohly drahého brigádníka dovolit. Přestože v hrubých mzdách jsme vyplatili brigádníkům v roce 2005 částku o 2,25 milionu nižší než v roce 2004 (pokles o 8 %), zákony nově zavedená byrokracie nás stála o osm tisíc docházkových lístků více, což je meziroční nárůst administrativy o neuvěřitelných 62 % navíc. Poklesl i počet směn v roce 2005 o 21% a rovněž vydělaná mzda na jednu průměrnou brigádu o 887 Kč (tj. o 44 % méně). Průměrná roční hrubá mzda brigádníka klesla o 243 Kč (tj. o 10 %), průměrně odpracoval brigádník v roce 2005 o 3 dny méně než v roce 2004 (tj. o 13 % méně).
Shrnuto: v roce 2005 se vyplnilo vše nejhorší, co jsme předpovídali a projednávaným vládním novelám zákonů po celý rok 2004 neúspěšně vytýkali. Ideologie zatemnila rozum.
Výhled u studentských brigád na roky 2006 a 2007 přitom není o moc lepší, spíše naopak. Přetrvávají problémy způsobené zmíněnými novelami zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce z října 2004. Navíc vláda řeší závažné změny pracovního trhu - projednává se nový zákoník práce, zákon o nemocenském pojištění, zákon o sociálním pojištění. Od července 2005 platí nový zákon o inspekci práce. Všechny tyto změny, většinou prosazované v rozporu se zdravým selským rozumem, komplikují a znejisťují trh práce. Důsledkem je přetrvávající vysoká nezaměstnanost a snížený zájem firem o brigádníky. (RADOVAN BURKOVIČ, JOB-centrum Ostrava s.r.o.)

O akých brigádnikov je največší záujem?

Deník Pravda.sk (utorok, 1. apríla 2006)
Celý článek kvůli složité transkripci slovenských znaků najdete zde, v originále na serveru Pravda.sk zde
(Zuzana Kullová)

Česká televize - Beseda práce na Ostravsku, ředitelka ÚP Ostrava a ředitel agentury práce
Týden v regionech (sobota, 21. ledna 2006)

Přehrát Stáhnout (45 MB)

Nový zákoník práce - připomínky k vládnímu návrhu, část III.
týdeník Profit (č.2/2006, pondělí, 9. ledna 2006)

Přibližně 2000 různých připomínek přišlo od podnikatelů, odborů a dalších subjektů k vládnímu návrhu nového zákoníku práce. Návrh má nyní projednávat Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví Poslanecké sněmovny. Zákon, připravený ministerstvem práce a sociálních věcí, se stal terčem silné kritiky ze strany zaměstnavatelů. O zásadních protestech podnikatelů proti dosavadní podobě vládního návrhu jsme v Profitu již několikrát informovali. Nyní přinášíme podrobný komentář od agentury práce, která má s pracovním trhem patnáctileté zkušenosti. Agentura v dokumentu zároveň navrhuje konkrétní úpravy vládního návrhu tak, aby více vyhovoval potřebám praxe a samozřejmě také zájmům zaměstnavatelů. Přestože následující rozbor obsahuje pouze názory jediné tuzemské společnosti, podle dosavadních reakcí čtenářů Profitu vystihuje tento komentář ve velké míře i časté připomínky mnoha dalších tuzemských firem. ... více (Radovan Burkovič)

Nový zákoník práce - připomínky k vládnímu návrhu, část II.
týdeník Profit (č.1/2006, čtvrtek, 5. ledna 2006)

Přibližně 2000 různých připomínek přišlo od podnikatelů, odborů a dalších subjektů k vládnímu návrhu nového zákoníku práce. Návrh má nyní projednávat Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví Poslanecké sněmovny. Zákon, připravený ministerstvem práce a sociálních věcí, se stal terčem silné kritiky ze strany zaměstnavatelů. O zásadních protestech podnikatelů proti dosavadní podobě vládního návrhu jsme v Profitu již několikrát informovali. Nyní přinášíme podrobný komentář od agentury práce, která má s pracovním trhem patnáctileté zkušenosti. Agentura v dokumentu zároveň navrhuje konkrétní úpravy vládního návrhu tak, aby více vyhovoval potřebám praxe a samozřejmě také zájmům zaměstnavatelů. Přestože následující rozbor obsahuje pouze názory jediné tuzemské společnosti, podle dosavadních reakcí čtenářů Profitu vystihuje tento komentář ve velké míře i časté připomínky mnoha dalších tuzemských firem. ... více (Radovan Burkovič)