Média o nás v roce 2007     2006 , 2005 , 2004 , 2003 , 2002 , 2001 , 2000 , 1999 , 1998

Firmy, které v Ostravě nabízejí brigády, marně hledají zájemce
Moravskoslezský deník (sobota, 15. prosince 2007)

Před vánocemi potřebují posílit nejen velcí obchodníci, práci nabízejí také strojírenské firmy
Zhruba 350 brigádníků denně zajišťuje v těchto dnech praci JOB-centrum Ostrava. Podle jednatele této agentury Radovana Burkoviče by ale byla práce každý den i pro dalších zhruba sto dvacet lidí. "Už o d srpna máme nadbytek volných míst. I když proti loňskému roku brigádníci, kterým zprostředkováváme práci, vydělávají o pětadvacet procent více než loni, poptávku zaměstnavatelů nejsme schopni naplnit," uvedl Burkovič. Jako příklad uvedl poptávku ostravské sttrojírenské společnosti, která nabízí za hodinu hrubou mzdu 108 korun. "Ani tak jsme lidi nesehnali," dodal dále jednatel JOB-centra.
Obchodníci se podle něj také letos začali poohlížet po nových zaměstnancích, kteří jim pomohou zvládnout předvánoční nápor nakupujících, s předstihem. "Hlavní zájem o brigádníky se projevuje už od počátku prosince, stejně tomu bylo i loni. Vzpomínám si, jak loni Tesco pět dní před štědrým dnem zoufale potřebovalo dvacet lidí, uvedl Burkovič.
Brigádníky Tesco zaměstnává i letos. Například včera se mohli o tom přesvědčit i zákazníci obchodního řetězce v centru Ostravy. U jedné z pokladen zaučovala zkušená prodavačka brigádnici, jak si počínat při účtování nákupu. Mluvší řetězce Jana Matoušková uvedla, že Tesco hledalo brigádníky letos s předstihem.. "Odhadem jsme jen v Ostravě nabírali řádově desítky lidí. Hodně se k nám v tomto období vracejí studenti, kteří si přivydělávali i v minulých letech," dodala mluvčí. Podle Burkoviče souvisí úbytek zájemců o brigády hlavně s novelizací zákoníku práce, která výrazně ztížila možnost pracovat lidem, kteří jsou mladší osmnácti let. "Z trhu zmizely desítky tisích mladých lidí, kteří si dříve mohli přivydělávat. Další obtíže očekáváme od počátku příštího roku v souvislosti s novelou zákona o zdravotním připojištění. Výrazně se nám tím zvýší administrativa," dodal jednatel JOB-centra. (Břetislav Lapisz)


V obchodech se poohlížejí po brigádnících, kteří jim pomohou zvládnout vánoční shon
Moravskoslezský deník (středa, 7. listopadu 2007)

Prodejci se začali poohlížet po nových zaměstnancích, kteří jim pomohu zvládnout předvánoční nápor nakupujících. Ten už by měl začít po listopadových výplatách
Podle mluvčí Úřadu práce v Ostravě Svatavy Baďurové je poptávka po prodavačích potravin, ale také například obuvi, spotřebního zboží či nábytku. Noví zaměstnanci se už objevili například v prodejně Albert na Nádražní ulici v Moravské Ostravě. "Přijali jsme čtyři lidi na stálo a tři další brigádníky." uvedla vedoucí prodejny Lenka Mazánková. "Zatím jsme přijali nějaké nové lidi na pokladny, s brigádníky počítáme až na později," přidává Adéla Šťastná z Hypermarketu Tesco Stores na Novinářské ulici v Ostravě. Brigádnických míst v obchodech by mělo být s blížícími se Vanocemi stále více. Navíc se očekává otevření dalšího obchodního centra v Ostravě a konat se budou i různé charitativní prodejní akce.
"Hlavní zájem o brigádníky začne v prosinci - tak jako minulý rok. Vzpomínám si, jak loni Tesco pět dní před Štědrým dnem zoufale potřebovalo dvacet lidí," uvedl jednatel agentury JOB-centrum Ostrava Radovan Burkovič. Podle něj je nyní v souvisloti s připravou na Vánoce hodně nabídek například v potravinářství - v cukrárnách, pekárnách či pivovarech. "Množí se také velké úklidy v supermarketech, během nichž se přestavují regály a chystá vánoční nabídka. Jde o práci v noci, kdy v jednom obchodě je třeba i dvacet až třicet brigádníků," sdělil Burkovič.
A kolik si prodavači mohou vydělat ? Nabízená mzda je velice rozdílná - od čtyř tisíc korun za devatenáctihodinový tydenní úvazek, přes osm a půl tisíce pro prodavače potravinářského zboží za šestiapůhodinový pracovní úvazek, až třeba po 22 tisíc korun pro prodavače elektrospotřebičů, 19 tisíc korun u prodavače náhradních dílů do automobilů nebo 17 tisíc pro prodejce různého druhu zboží v prostorech některého supermarketu. "Obchody by neměly mít problém sehnat vhodné zaměstnance, protože v evidencích úřadů práce jsou jich v současné době stovky, jen v průběhu října se jich nově v Moravskoslezském kraji evidovalo kolem dvou set padesáti," sdělila Baďurová. (Iva Havlíčková)


Kde končí dítě a začíná dospělý? - Krást a vraždit můžete, pracovat nesmíte.
týdeník Profit (č.43/2007, 22. října 2007)

Kde končí dítě a začíná dospělý? - Krást a vraždit můžete, pracovat nesmíte. Novým zákoníkem práce, schváleným loni před volbami společně sociálními demokraty a komunisty, vrazili poslanci nůž do zad všem brigády chtivým středoškolákům a učňům. § 79 odstavec 2 písmeno d) zakázal pracovat středoškolákům a učňům do 18-ti let denně déle než 6 hodin. Prý by delší práce narušila jejich duševní a fyzický vývoj. Vždyť jsou to jen děti. Titíž poslanci však neváhají diskutovat o snížení trestní odpovědnosti z nynějších 15 na 14 let. Krást a vraždit můžete, pracovat nesmíte.
Nový parlament se v tzv. technické novele Zákoníku práce snaží vše napravit. Obrazně řečeno nůž vytáhnout a ránu zašít. Pacient by mohl od 1.ledna 2008 opět do práce. Dokonce i levicové odbory chybu uznaly a novela prošla prvním čtením nevídanými 200 hlasy jednomyslně napříč politickým spektrem. Paradoxních situací, které zákaz brigád přináší, je nespočet. Odhlédneme-li od statisíců zklamaných mladistvých, kteří letos poprvé nemohli nalézt brigádu, byli i tací, co loni mohli a letos už ne. Náš loňský 16-ti letý klient pracoval celé prázdniny brigádně u stěhovací firmy 8 hodin denně a přilepšil si o více než 16 tisíc. Letos, ač maje 17 let, díky "starostlivé péči“ levicových poslanců o jeho duševní a fyzický vývoj, seděl celé prázdniny doma a marně hledal brigádu s 6-ti hodinovou pracovní směnou.
Nebylo by od věci, kdyby se mu levicoví poslanci minulého parlamentu, z nichž valná část sedí i v tom letošním, omluvili a složili se na 16 tisíc korun, o které ho letos svým špatným rozhodnutím okradli. Při počtu 111 tehdejších poslanců by to jednoho stálo 135,- Kč. To ale určitě neudělají, známe je. Kdyby měli stejnou škodu uhradit 30 tisícům poškozených ostravských středoškoláků a učňů, musel by každý poslanec vytáhnout ze své kasičky 4 miliony korun. A to jde jen o Ostravu a pouze o 2 měsíce z celého roku. Trpká ukázka toho, jak nový Zákoník práce poškozuje ty, kteří chtějí pracovat.
Držme si tedy palce aby novela parlamentem včas prošla a celý nesmysl se stal od ledna 2008 jen hořkou vzpomínkou. ... celý článek (Ing.Radovan Burkovič, jednatel JOB-centrum Ostrava, s.r.o.)


Paradoxy brigád.
EKONOM.IHNED.CZ (čtvrtek, 11. října 2007)

Novele zákoníku práce se podrobně věnoval Ekonom č.38/2007.
Novým zákoníkem práce, schváleným loni před volbami společně sociálními demokraty a komunisty, vrazili poslanci nůž do zad všem brigády chtivým středoškolákům a učňům. Zákoník totiž zakázal pracovat středoškolákům a učňům do 18 let denně déle než šest hodin z původně běžných osmi.
Prý by delší práce narušila jejich duševní a fyzický vývoj. Vždyť jsou to jen děti. Titíž poslanci však neváhali diskutovat o snížení trestní odpovědnosti z nynějších 15 na 14 let. Krást a vraždit můžete, pracovat nesmíte. A navíc nám to prý dle exministra Škromacha přikázala i Evropská unie. Což je ale obvyklá výmluva poslanců i úředníků typu balené koblihy. Nesmysl.
Nový parlament se v tzv. technické novele zákoníku práce snaží vše napravit. Obrazně řečeno chce nůž vytáhnout a ránu zašít. Pacient by mohl od 1. ledna 2008 opět do práce. Dokonce i levicové odbory chybu uznaly a novela prošla prvním čtením nevídanými 200 hlasy jednomyslně napříč levicí i pravicí.
Paradoxních situací, které zákaz brigád přináší, je nespočet. Odhlédneme-li od statisíců zklamaných mladistvých, kteří letos poprvé nemohli nalézt brigádu, byli i tací, co loni mohli a letos už ne.
Náš loňský šestnáctiletý klient pracoval celé prázdniny brigádně u stěhovací firmy 8 hodin denně a přilepšil si o více než 16 tisíc. Letos, ač maje už 17 let, díky "starostlivé péči" levicových poslanců o jeho duševní a fyzický vývoj, seděl celé prázdniny doma a marně hledal brigádu s šestihodinovou pracovní směnou.
Nebylo by od věci, kdyby se mu levicoví poslanci minulého parlamentu, z nichž valná část sedí i v tom letošním, omluvili a složili se na 16 tisíc korun, o které ho letos svým špatným rozhodnutím okradli. Při počtu 111 tehdejších poslanců by to jednoho stálo 135 korun. Kdyby měli stejnou škodu uhradit 30 tisícům poškozených ostravských středoškoláků a učňů, musel by každý poslanec vytáhnout ze své kasičky čtyři miliony korun. Bratru svůj plat a poslanecké náhrady za celé volební období. A to jde jen o Ostravu a pouze o 2 měsíce z celého roku. Trpká ukázka toho, jak nový zákoník práce poškozuje ty, kteří chtějí pracovat. Držme si tedy palce, aby novela parlamentem včas prošla a celý nesmysl se stal od ledna 2008 jen hořkou vzpomínkou. (Ing.Radovan Burkovič, jednatel JOB-centrum Ostrava, s.r.o.)


Brigády nejsou.
EKONOM.IHNED.CZ (čtvrtek, 11. září 2007)

Příležitostným brigádám se věnovala Poradna týdeníku Ekonom v čísle 31/2007.
Nový zákoník práce zakázal pracovat středoškolákům a učňům do 18 let denně déle než 6 hodin. Zvedli pro něj ruce všichni levicoví poslanci, prý v zájmu ochrany mládeže. A jak jejich ochrana mladých před prací dopadla v praxi?
Před kancelářemi personálních oddělení podniků a pracovních agentur se letos hromadili zklamaní středoškoláci a učni. Pokud jim nebylo 18 let, neměli šanci dostat brigádu. Nejkratší směny nabízely firmy s třísměnným nepřetržitým provozem. I zde je ale směna dlouhá 7,5 hodiny. A mistři si opravdu nebudou komplikovat život a po 6 hodinách práce měnit mladistvého zaměstnance na zbylou 1,5 hodinu za jiného.
Z druhé strany je situace ještě horší. Firmy běžně doplňují v období letních dovolených stavy svých zaměstnanců brigádníky, většinou studenty. Aby mohly vůbec zajistit v létě provoz. Pokud však jen na Ostravsku chybělo v práci kvůli novému zákoníku práce o letošních prázdninách 30 tisíc učňů a středoškoláků, pak je situace vážná. Naše agentura hlásila problémy s obsazováním brigád už od počátku srpna, tedy poloviny prázdnin. Nejsou brigádníci. Situace, která nastávala běžně až v září s nástupem středoškoláků a učňů do lavic, přišla letos o měsíc dříve. Všichni by si přitom vydělat přes prázdniny chtěli, ale podle zákona nesmějí.
Koalice i opozice už se shodla na textu tzv. technické novely zákoníku práce. A světe div se! Její součástí má být i zrušení šestihodinového omezení pro lidi mladší 18 let počínaje 1. lednem 2008.
(Ing.Radovan Burkovič, jednatel JOB-centrum Ostrava, s.r.o.)


Prima
Večerní zprávy (středa, 29. srpna 2007)

Večerní zprávy (středa - 29. srpna 2007)


Přehrát na stránkách TV Prima



Budou za kratší úvazky nižší odvody?
týdeník Profit (č.35/2007, 27. srpna 2007)

REFORMA SOCIÁLNÍHO SYSTÉMU Stát chce prosadit nižší odvody ze mzdy pro zaměstnavatele, pokud umožní rodičům, starším lidem a zdravotně postiženým pracovat na zkrácené úvazky. Podnikatele to však nijak výrazně neoslovuje. Uvítali by méně opatrný návrh.
.............. Na druhé straně také firmy ve většině oborů kratší úvazky obzvlášť valně neuplatňují. Výjimkou je oblast služeb, zejména nadnárodní řetězce obchodních domů, telekomunikace, pošty a zemědělství. A to přesto, že takováto práce podnikatelům umožňuje vyšší flexibilitu v přijímání zakázek. Podnikatelé by také mohli lépe přizpůsobovat počet zaměstnanců, čímž by si snížili mzdové náklady.
Je tu ale ještě jeden zásadní háček, který nezájem zaměstnavatelů odůvodňuje: částečné úvazky jsou pro firmy drahé. „Jestliže jednoho zaměstnance na plný úvazek nahradí dva lidé na poloviční, pak to pro firmu znamená vést dvě pracovní a mzdové agendy. A také hradit člověku navíc školení, poskytovat stravenky navíc, mít k dispozici další šatní skříňku, počítat s plnou dovolenou. Práce je však odvedena stejně jen za jednoho pracovníka na plný úvazek. A to nehovořím o časové koordinaci střídání částečných úvazků. Když například potřebujete cokoliv zaměstnancům sdělit hromadně a znát jejich názor, musíte to dělat dvakrát. Třeba jen obyčejnou firemní poradu. To jsou všechno zkušenosti z naší firmy. Zaměstnáváme totiž dvě matky na zkrácený úvazek,“ přibližuje úskalí z praxe Radovan Burkovič, jednatel ostravské agentury práce JOB-centrum.
Dodává, že jejich klienti situaci hodnotí podobně. „Poptávka ze strany zaměstnavatelů po zaměstnancích na kratší úvazek je u nás nulová. Jen stěží se nám podaří sem tam "vnutit" klientovi pracovníky mladší osmnácti let, kteří podle nového zákoníku práce nesmějí dělat denně více než šest hodin, tedy na zkrácený úvazek. Ale to jen pokud klient lidi opravdu nutně a rychle potřebuje nebo jde pouze o velmi krátké práce (stěhování, roznos letáků). A těch nabídek není mnoho,“ objasňuje.
Poptávka po práci na částečný úvazek tu však je, a to většinou ze strany žen s dětmi. Flexibilita zaměstnání umožňuje lepší a snadnější způsob jak zvládat rodinu a práci zároveň. „Máme to potvrzeno jak z našich návštěv rodičovských a mateřských center, kde jsme ,rozhazovali sítě‘ s nabídkou krátkodobých brigád, tak z rozhovorů s představiteli komunitních center národnostních menšin a zástupci zdravotně postižených. Neměli jsme jim však co nabídnout,“ míní Burkovič.
.........Radovan Burkovič uvádí, že nepatrné snížení odvodů pojistného nebude zaměstnavatele motivovat. Pokud podle něj firmy na zkrácený úvazek zaměstnance přijímají, činí tak ponejvíce jako výpomoc. Tedy použijí dohodu o provedení práce, z níž se pojistné ze zákona neodvádí. „Není tedy co ušetřit. Firmy může motivovat snížení odvodů pro účely dohod o pracovní činnosti nebo pracovních smluv. Ale ruku na srdce. Dostane-li pracovník na zkrácený úvazek poměrnou část z plné hrubé mzdy ve výši 10 tisíc korun, dejme tomu, že na poloviční úvazek mu připadne mzda 5000 měsíčně. Zaměstnavatel pak ušetří na odvodu měsíčně čtyři procenta z pěti tisíc korun, tedy dvě stě korun. To je například částka za deset párů nejlevnějších pracovních rukavic. Nebo dvě balení kancelářského papíru,“ vyčísluje. Myslí si, že nejvíce by podnikatele potěšilo plošné zjednodušení zaměstnávání a zlevnění pracovní síly. „Když chci dnes dát člověku 100 korun čisté mzdy, odvedeme on a já státu celkem navíc neuvěřitelných 75 korun. A složitost nového zákoníku práce zná už každý,“ uzavírá Burkovič................ ... celý článek (Eva Marzini)


Brigádnickou práci si můžete pojistit.
Lidové noviny (středa, 18. července 2007)

Pro vedení firem je léto svízelné období. Musejí zajistit chod podniku i přesto, že mnoho lidí odjede na dovolenou. Průzkum ukazuje, že nejraději pak přijmou na výpomoc někoho z rodiny „dovolenkujících“ zaměstnanců, brigádníkům důvěřují o něco méně.
Z velkého počtu inzerátů, které se už před létem i během něj objevují v tisku i na webech personálních agentur, je patrné, že mnoha firmám nezbývá než vyřešit zástupy za dovolené zaměstnanců brigádníky. V některých, spíše menších společnostech si však pracovníci úkoly za rekreujícího se kolegu raději rozdělí mezi sebe. Najímat na dva tři týdny nového člověka by se jim nevyplatilo, tvrdí.
Brigádníka? Ano, ale jen z rodiny
„Jelikož nám vedení firmy za zvýšenou zátěž v době dovolených vždycky přidá na prémiích, práci ostatních bez problémů uděláme sami. Znamená to sice být v kanceláři někdy déle nebo tam jít i o víkendu, ale pak zase máme na dovolené nějakou korunu k dobru. Zvykli jsme si,“ říká čtyřiatřicetiletá administrativní pracovnice Karolína. „Manžel má menší pekárnu a v době dovolených raději zaměstná děti na studiích z rodiny. S brigádníky má špatné zkušenosti. Předloni vzal na zástupy za dovolené dva, a nejenže se mu ztratilo pár věcí, ale ani zadané úkoly nebyly v pořádku splněny.“ V bezpečnostních agenturách se kvůli obsazení pracovních míst na léto také moc netěší. Na zástupy své kmenové pracovníky totiž využít nemohou a musejí do práce povolat brigádníky. „Když je v místě ostrahy stanoveno, že je tam potřeba tří lidí, musíme to dodržet. Bohužel s brigádníky máme i špatné zkušenosti. Je to tak padesát na padesát. Dovolené jsou pro nás spíše noční můrou,“ uvádí vedoucí dispečinku firmy SWDC ostraha Tomáš Lvovský. „Neexistuje u nich žádná zodpovědnost, ráno klidně zavolají, že už do práce nepřijdou, a že my z toho máme sankce vůči klientům, to už neřeší. Vítáme proto, když někdo ze zaměstnanců přivede třeba blízkého z rodiny, který studuje. Na takové lidi se pak dá více spolehnout.“
Dovolená pro celou firmu
Hodně společností řeší starosti s dovolenou tak, že zastaví celý provoz a rekreují se všichni najednou. Odpadá jim tak spousta problémů. Třeba textilní společnost Lanex takto plánuje vždy čtrnáctidenní celozávodní dovolenou v průběhu prázdnin. Na složitou práci u textilních strojů, která vyžaduje velké zkušenosti a přesnost, by zaučovat brigádníky ani nemělo smysl.
Nejčastěji firmy poptávají v době dovolených výpomoc na úklid, v dělnických provozech, potravinářství, na stavbách nebo třeba v supermarketech. „Většina prací, kam brigádníky posíláme, se týká profesí bez kvalifikace. Během prázdnin je po nich až trojnásobná poptávka. Z toho usuzuji, že tak společnosti řeší náhradu za dovolenou. Do kanceláří si však najímají lidi spíše jen na rutinní a pomocné administrativní činnosti. Ale těchto případů nebývá mnoho, tak zhruba deset v roce,“ uvádí jednatel společnosti Job Centrum v Ostravě Pavel Burkovič.
„Většina brigádníků je najímána na takovou činnost, aby se udržel chod společnosti,“ potvrzuje i personální agentura Grafton Recruitmnent. „Mohou to být i call centra, nárazově i třeba pomocné účetní. Pokud firmy těmto lidem jasně stanoví kompetence a rozdělí úkoly, neměl by nastat žádný problém. Když však není jasně vymezena zodpovědnost - což se stává většinou tam, kde s brigádníky nemají zkušenosti, můžou se vyskytnout komplikace nebo dojít k nějakému pochybení ze strany brigádníka,“ varuje ředitel Grafton Recruitment pro Českou republiku Milan Novák.
„Každopádně i brigádník má určitou zodpovědnost danou zákonem, pak je tady smluvní vztah zaměstnavatel-zaměstnanec a agentura, kde jsou jistá pravidla, a existuje i řada pojištění na odpovědnost za škody,“ doporučuje Novák. S tím souhlasí i dvacetiletá Ivana, která loni v létě pracovala v supermarketu. „Nemyslím si, že by si na mě jako na brigádníka mohli stěžovat, ale jeden průšvih jsem nechtěně zavinila. Při přenášení zboží jsem zavadila o mikrovlnnou troubu. Spadla a hodně se poškodila. Naštěstí mám pojištění odpovědnosti proti škodám a firma měla pojištěnou práci brigádníků. Jinak bych tam svůj výdělek nechala,“ dodává Ivana. (OLGA GARTNEROVÁ)


Zástup za dovolenou – brigádníky ano, ale lepší je někdo z rodiny
IDNES.cz Podnikání (středa, 11. července 2007)

Pro vedení firem je léto svízelné období. Musí zajistit chod i přesto, že jim mnoho lidí odjede na dovolenou. Nejraději jsou, když na výpomoc přijde někdo z rodiny zaměstnanců, brigádníkům už pak důvěřují o něco méně.
Lze to vyřešit i většími prémiemi
Z velkého počtu inzerátů, které se už před létem i během něj objevují v tisku i na webech personálních agentur je patrné, že mnoha firmám nezbývá, než vyřešit zástupy za dovolené zaměstnanců brigádníky. V některých, spíše menších společnostech, si však pracovníci úkoly za rekreujícího se kolegu raději rozdělí mezi sebe. Najímat na dva tři týdny nového člověka by se jim nevyplatilo, tvrdí.
„Jelikož nám vedení firmy vždy za zvýšenou zátěž v době dovolených přidá na prémiích, práci ostatních bez problémů uděláme sami. Znamená to sice, být v kanceláři někdy déle nebo tam jít i o víkendu, ale pak zase máme na dovolené nějakou korunu k dobru. Zvykli jsme si,“ říká čtyřiatřicetiletá administrativní pracovnice Karolína. „Manžel má menší pekárnu a v době dovolených raději zaměstná děti na studiích z rodiny. S brigádníky má špatné zkušenosti. Předloni vzal na zástupy za dovolené dva a nejenže se mu ztratilo pár věcí, ale ani zadané úkoly nebyly v pořádku splněny.“
Zkušenosti – padesát na padesát
V bezpečnostních agenturách se také z hlediska obsazení pracovních míst na léto netěší. Na zástupy své kmenové pracovníky totiž využít nemohou a musí do práce povolat brigádníky. „Když je v místě ostrahy stanoveno, že je tam potřeba tří lidí, musíme to dodržet. Čili nejde, aby tam odpoledne po práci zaskočil někdo ze zaměstnanců a udělal si pár hodin přesčas.
Bohužel s brigádníky máme i špatné zkušenosti. Je to tak padesát na padesát. Dovolené jsou pro nás spíše noční můrou,“ uvádí vedoucí dispečinku firmy SWDC ostraha Tomáš Lvovský. „Neexistuje u nich žádná zodpovědnost, ráno klidně zavolají, že už do práce nepřijdou a nám nastanou komplikace. Že z toho máme sankce vůči klientům, neřeší. Vítáme proto, když někdo ze zaměstnanců přivede třeba blízkého z rodiny, který studuje. Na takové lidi se pak dá více spolehnout.“
Na místech bez kvalifikace není co pokazit
Hodně společností starosti s dovolenou vyřešilo tak, že zastaví celý provoz vždy v určitém období a rekreují se všichni najednou. Odpadá jim tak spousta problémů. Třeba textilní společnost Lanex takto plánuje vždy čtrnáctidenní celozávodní dovolenou v průběhu prázdnin. Na složitou práci u textilních strojů, která vyžaduje velké zkušenosti a přesnost, by zaučovat brigádníky ani nemělo smysl.
Nejčastěji firmy poptávají v době dovolených výpomoc na úklid, v dělnických provozech, potravinářství, na stavbách nebo třeba v supermarketech. „Většina prací, kam brigádníky posíláme, se týká profesí bez kvalifikace. Během prázdnin je po nich až trojnásobná poptávka. Z toho usuzuji, že tak společnosti řeší náhradu za dovolenou. Do kanceláří si však najímají lidi spíše jen na rutinní a pomocné administrativní činnosti. Ale těchto případů nebývá mnoho, tak zhruba deset v roce, “ uvádí jednatel společnosti Job Centrum v Ostravě Pavel Burkovič.
Ideální je se pojistit
Tendenci, využívat studentů a jiných brigádníků v době prázdnin, potvrzuje i další personální agentura Grafton Recruitmnent. Její ředitel pro Českou republiku Milan Novák poznamenal, že většina brigádníků je najímána na takovou činnost, aby se udržel chod společnosti, čili provoz. „Můžou to být i call centra, nárazově i třeba pomocné účetní, pracovníci finančnictví.
Pokud firmy těmto lidem jasně stanoví kompetence a rozdělí úkoly, neměl by nastat žádný problém. Když však není jasně vymezena zodpovědnost, což se stává většinou tam, kde s brigádníky nemají zkušenosti, můžou se vyskytnout komplikace nebo dojít k nějakému pochybení ze strany brigádníka,“ říká Novák. „Každopádně i brigádník má určitou zodpovědnost danou zákonem, pak je tady smluvní vztah zaměstnavatel, zaměstnanec a agentura, kde jsou jistá pravidla a existuje i řada pojištění na odpovědnost za škody, což můžu jen doporučit.“
S tím souhlasí i dvacetiletá Ivana, která loni pracovala v létě supermarketu. „Nemyslím si, že by si na mě jako na brigádníka mohli stěžovat, ale jeden průšvih jsem nechtěně zavinila. Při přenášení zboží jsem zavadila o mikrovlnnou troubu. Spadla a hodně se poškodila. Naštěstí mám pojištění odpovědnosti proti škodám a firma měla pojištěnou práci brigádníků. Jinak bych tam svůj výdělek nechala,“ dodává Ivana.
•Další články k tématu: Jak řešit problémy, Personalisté radí". (OLGA GARTNEROVÁ)


Prima - Beseda studentské brigády
Minuty regionu (úterý, 26. června 2007)

Minuty regionu (úterý - 26. června 2007)


Přehrát


Stáhnout (24 MB)



Česká televize - Letní brigády včera a dnes
Nemám práci (středa, 20. června 2007)

Nemám práci (středa - 20. června 2007)


Přehrát


Stáhnout (66 MB)



Česká televize - Letní brigády, jak na to ?
Dobré ráno (středa, 20. června 2007)

Česká televize Dobré ráno středa 20. června 2007


Přehrát 1. část


Stáhnout (16 MB)



Česká televize Dobré ráno středa 20. června 2007


Přehrát 2. část


Stáhnout (9 MB)



Volných pracovníků valem ubývá, o brigádnících platí totéž.
Mesíčník Ostravský Tip č.6/2007 (pátek, 8. června 2007)

Míra nezaměstnanosti v tuzemsku prudce klesá. Potvrzují to údaje Českého statistického úřadu. Podle jeho metodiky byla míra nezaměstnanosti na konci prvního letošního kvartálu nejnižší za posledních osm let, a to 6,1 %. Za rok se tak snížila téměř o dva procentní body.
Statistický úřad používá pro sledování míry nezaměstnanosti jinou metodiku než ministerstvo práce a sociálních věcí, proto se jejich údaje liší. Ministerstvo uvádí pro stejné období nezaměstnanost 7,7 %. Oba úřady se však shodují v tom, že situace na tuzemském rthu práce se výrazně zlepšuje, a to díky rychlému růstu hospodářství.
Velké rozdíly však stále zůstávají mezi jednotlivými regiony. Zatímco v Praze je míra nezaměstnanosti podle statistiků 2,8 %, na severní Moravě činí 10 % a na Ústecku až 11,3 %. „To se jen těžko změní. Zázračné řešení typu „pozveme velkého investora – zaměstnavatele“ neexistuje. I kdyby takový velký investor, jako například další automobilka, do problémového regionu přišel, stejně z větší části buď najme pracovníky ze zahraničí nebo je odčerpá jiným společnostem,“ upozorňuje analytička NextFinance Markéta Šichtařová. Více než polovinu lidí bez práce (54,5 %) totiž představují dlouhodobě nezaměstnaní, kteří jsou bez práce minimálně jeden rok. „A tito lidé jsou z hlediska potenciálního zaměstnavatele v mnoha případech v podstatě nezaměstnatelní. Jednak ztratili pracovní návyky, jednak se práci programově vyhýbají,“ dodává Šichtařová.
Navíc motivace k zaměstnávání je podle ní vzhledem k síle hospodářského růstu celkem malá i na straně zaměstnavatelů. Česká ekonomika by dokázala generovat více volných pracovních míst a míra nezaměstnanosti by mohla poklesnout až k pěti procentům, muselo by však klesnout daňové zatížení u přímých daní a odvodů. Proto jsou firmy motivovány získávat stále více pracovníky jen dočasně, jako brigádníky od pracovních agentur. I ty však začínají mít s náborem potíže.
"Za 8 let vlády sociální demokracie stoupla minimální mzda skoro 4-násobně, z 2,5 na 8 tisíc korun měsíčně", uvádí jednatel JOB-centra Ostrava Ing.Radovan Burkovič. "Stejně rychle rostly i mzdy brigádníků, kteří vykonávají povětšinou pomocné práce hodnocené mírně nad minimální mzdou (1.-3. mzdový tarif). Zatímco kdysi musel brigádník pracovat na nové kolečkové brusle za 2 tisíce korun skoro celý měsíc, nyní mu stačí odpracovat maximálně týden a brusle si koupí. Nemá motivaci pracovat více. To znamená, že na 1 měsíc trvající volné pracovní místo musí pracovní agentura sehnat místo jednoho alespoň 4 pracovníky, kteří se v práci vystřídají. A to s klesajícím počtem volných pracovníků není nic jednoduchého. Vláda sociální demokracie zároveň diskriminací středoškolských studentů zavedla od 1.1.2007 v novém Zákoníku práce faktický zákaz studentských brigád . Tím se byrokratickým omezením dále zmenšil počet volných pracovníků na trhu práce, i když by fakticky pracovat chtěli.".
Pracovní agentury nyní nabídky práce doslova chrlí. Příkad ze stránek JOB-centrum Ostrava - denní nabídka :
Lukrativní z různých oborů (60,- Kč/hod a vyšší)
- úklid vagónu na skladě kulatin, muž nad 18 let, Paskov, směny ranní + odpolední , 15.,19.5, (hrubá mzda : 62,- Kč/hod)
- úklid hranolů na skladě řeziva, muž nad 18 let, Paskov, směny ranní , 6:00-14:30,, 21-26.5. (hrubá mzda : 62,- Kč/hod)
- úklid pílnice, muž nad 18 let, Paskov, směny noční , 22:00-06:00, 16,23.5. (hrubá mzda : 68,40 Kč/hod)
- pomocné práce v pekárně, nad 18 let, Sviadnov u F-M, směny noční , nutný ZP, 18.5. (hrubá mzda : 61,40 Kč/hod)
- stavba orchestru, muž nad 18 let, Ostrava 1, směny odpolední , 13:00-15:00,21:30-23:30, 21.5. (hrubá mzda : 60,- Kč/hod)
- čištění strojů na lakovně, muž nad 18 let, Ostrava Kunčice, směny ranní + odpolední , 19.,20.5. (hrubá mzda : 61,60 Kč/hod)
- odprašování papírenského stroje, muž nad 18 let, Ostrava Přívoz, směny ranní , odvoz do Žimrovic a zpět,5:00-17, 16.5. (hrubá mzda : 60,- Kč/hod)
Stavebnictví
- pomocné stavební práce, muž nad 18 let, Ostrava Radvanice, směny ranní , 7:00-17:00, mimo víkendy, 16.5. - 15.6. (hrubá mzda : 53,10 Kč/hod)
- demontáž,montáž,manipulace s okny, muž nad 18 let, Ostrava Poruba, směny ranní , 7:00-15:00, 16.-18.5. (hrubá mzda : 55,- Kč/hod)
- demoliční a manipulační práce, muž nad 18 let, Ostrava Hrušov, směny ranní , 16.5.-31.5. (hrubá mzda : 56,- Kč/hod)
Průmysl
- pomocné práce na svařovaných sítích, muž nad 18 let, Ostrava Fifejdy, směny ranní , 5:45-13:45, 21.5-25.5. (hrubá mzda : 53,10 Kč/hod)
- Potravinářství (zdravotní průkaz podmínkou !)
- práce v pekárně, nad 18 let, Sviadnov u F-M, směny ranní , nutný ZP, 16-17.5. (hrubá mzda : 51,40 Kč/hod)
- práce na stačírně sudů, muž nad 18 let, Ostrava Fifejdy, směny ranní + odpolední , nutný ZP,10:00-18:00, 16.-18.5. (hrubá mzda : 57,- Kč/hod)
- vychystávání pečiva v pekárně, nad 18 let, Sviadnov u FM, směny odpolední , nutný ZP,14:00-22:00, 17.,24.,31.5. (hrubá mzda : 51,40 Kč/hod)
- mytí kádí v pivovaru, nad 18 let, Ostrava Fifejdy, směny ranní , nutný ZP, 16.5.-31.8 (hrubá mzda : 57,- Kč/hod)
Ostatní obory (obchod, služby, zemědělství)
- lehčí zahradnické práce, muž nad 18 let, Ostrava Nová Bělá, směny ranní , 7:00-17:00, 17.5. (hrubá mzda : 54,- Kč/hod..


Brigády: nabídka převyšuje poptávku
Moravskoslezský deník (středa, 30. května 2007)

OSTRAVA - Čerství maturanti i vysokoškoláci začínají hledat brigády. Nabídka na ně čeká pestrá. Hůře jsou na tom ale jejich mladší kolegové. Středoškoláci pod osmnáct let se totiž zaměstnávají těžko.
Najít si brigádu nebylo pro studenty nikdy snadnější. V této na první pohled pozitivní zprávě je však jeden podstatný háček. Pestrá nabídka čeká pouze na plnoleté. Nový zákoník práce totiž omezil zaměstnávání mladších osmnácti let. Ti si mohou přivydělávat maximálně šest hodin denně, což pro firmy není příliš výhodné. A tím se dostáváme na začátek. Volných míst je spousta, protože vhodných adeptů na ně je daleko méně.

Problém je najít práci pro holky
„Brigád je přehršle. Kdo teď chce pracovat, najde místo snadno. Těsně před prázdninami se to trochu zhorší, ale určitě ne rapidně,“ hodnotí aktuální situaci na pracovním trhu pro studenty Radovan Burkovič, jednatel agentury Job Centrum. Ta nabízí zaměstnání mladým lidem doslova křížem krážem celým krajem. Větší nabídka vznikla podle něj kvůli tomu, že je nyní problematické zaměstnat středoškoláka. Práce tak zbývá na starší zájemce. „Práce na šest hodin denně takřka neexistuje. Když firma potřebuje výpomoc, tak vždycky na hodin více. Proto raději zaměstná studenta, který už měl osmnáct. Ti mladší jsou tak téměř bez šance si něco přivydělat,“ vysvětluje dále Burkovič. „Nabídka převyšuje poptávku.“ To jsou slova Dariny Chybíkové, oblastní manažerky agentury Index Nosluš. Ta má pobočky po celé republice, v Moravskoslezském kraji pak v Ostravě a Opavě. „Kdo chce najít brigádu na léto, měl by přijít až ve druhé polovině června. I tehdy by to mělo být v pohodě, i když především pro starší osmnácti let,“ uvádí Chybíková a dodává, že větší problém než s množstvím nabídek je se zaměstnáváním dívek. „Pro holky se hodí přibližně čtvrtina z celkového počtu nabízených pozic,“ říká.

Studenti jsou pro firmy výhodnější
Oba personalisté však zároveň přiznávají, že lehce si studenti brigádu najdou hlavně v Ostravě. V jiných městech kraje to tak růžové mít nemusejí. „Kde nejsou univerzity, tam ani firmy nejsou příliš zvyklé zaměstnávat studenty,“ sděluje Burkovič a Chybíková pak doplňuje zkušenost z Opavy, kde sice vysoká škola je, ale její studenti si zde také přivydělávají obtížněji. „V Opavě je více studentů než brigád, takže se je snažíme směřovat do Ostravy. Většinou jsou ochotni za prací dojíždět i do krajského města,“ tvrdí manažerka opavské i ostravské pobočky agentury Index Nosluš. Podle jednadvacetiletého studenta Jaroslav Didiáše se však z logického důvodů hledají studentům brigády všude dobře. „Majitelé firem raději zaměstnají mladé lidi nárazově a za méně peněz, než aby museli platit stálé zaměstnance. Plný úvazek je o něčem jiném,“ myslí si Didiáš a doplňuje: „Mně to ale jako studentovi samozřejmě vyhovuje. Sám se při hledání brigády v dnešní době obracím na známé, ale několikrát mi s hledáním práce pomohly i agentury. Nemám problém si přivydělat, když zrovna potřebuji.“

V Praze by za tolik nemakali
A jakou práci vlastně studenti nejčastěji vykonávají? Uklízejí, pomáhají na stavbách, chodí doplňovat zboží do hypermarketů či pracují u pásu. Dělají zkrátka úplně vše. „Samozřejmě se nejvíce poptávají na práci, kterou by dělali v teple, čistotě a bez námahy,“ přibližuje požadavek studentů jednatel Job Centra. „Největší problém je najít někoho pro práci na lince, protože oni vědí, že u toho se neulijí. Studenti tak spíše vyhledávají doplňování zboží,“ doplňuje Darina Chybíková. Podstatným požadavkem studentů při vyhledávání brigády jsou v neposlední řadě peníze.Vkraji si v dnešní době mohou vydělat přibližně šedesát korun za hodinu. Výjimečně se najde nabídka, při které se dá vydělat za stejnou dobu i přes sto korun. Na daleko lepší peníze si mohou přijít ti, kteří odjedou na brigádu do hlavního města. Tam podle personalistů nejde hodinová taxa pod osmdesát korun. „V Praze by za méně peněz nikdo nepracoval,“ uzavírá Chybíková. (Martin Pleva)


Čí eso k prosperitě? TOVÁRNA HYUNDAI A DVANÁCT ASIJSKÝCH DRAKŮ V ZÁVĚSU
týdeník Profit (č.19/2007, pondělí 7. května 2007)

Nošovická továrna Hyundai spustí za dva roky výrobu. Kdo uloví lukrativní zakázky této investice? A jaké karty rozdá českým firmám korejský drak? Nabídne skutečný obchod, nebo bude zakázkami jenom drobit?
Třicet miliard korun. Tolik činí investice v Nošovicích na Frýdecko-Místecku, kterou loni ohlásila korejská automobilka Hyundai. Celkem se ale v kraji proinvestuje čtyřiapadesát miliard. Podílet se na tom budou také subdodavatelé z Koreje. Přijdou si na své také české firmy, přestože za Hyundai do regionu přicházejí zahraniční partneři? .......
..........AGENTURY NESTÍHAJÍ
Poptávkou jsou téměř zahlceny agentury práce v kraji. Například Ostravská Job-centrum je zaneprázdněna pro subdodavatele Hyundaie. „Kvůli mimořádné poptávce po brigádnících musíme odříkat některé jiné zakázky,“ uvádí Radovan Burkovič ze zmíněné agentury. „Dodáváme hlavně firmám, které staví pro subdodavatele. Nyní jsme začali spolupracovat s firmou SungWoo Hi-tech, jež spustila výrobu. Zajišťujeme pro ně brigádníky. Víme, že pro ně pracuje hned několik agentur současně, potřebují totiž až čtyři sta pracovníků denně,“ vysvětluje.
Podle Burkoviče je poptávka po lidech nebývale vysoká. „Máme málo specialistů i nekvalifikovaných pracovníků. Proto hledáme mezi bývalými horníky, kteří si mohou k rentě přivydělat. Lidé se hledají také v Polsku a na Slovensku,“ líčí Burkovič. Velká poptávka je také po strojních a stavebních dělnících. „Vstupem investorů do průmyslových zón se na Ostravsku v posledních letech mimořádně staví,“ přibližuje situaci.
FIRMY SE BOJÍ O ZAMĚSTNANCE

Příchod asijských draků má i odvrácenou stranu mince: podnikatelé se cítí ohroženi. Už dnes je ohrožuje chronický nedostatek lidí. V regionu sice v poslední době mírně klesá počet nezaměstnaných, zároveň se zvyšuje počet volných pracovních míst. Zatímco míra nezaměstnanosti klesla za poslední rok o 1,3 procentního bodu na prosincových 12,9 procenta, počet volných míst se meziročně zvýšil z 3300 na více než osm tisíc. ................. ... více (Eva Marzini)


Sežeňte si zaměstnance v půjčovně
týdeník Profit (č.06/2007, pondělí 5. února 2007)

Zasáhla Vaši firmu chřipková epidemie a chybí vám zaměstnanci ? Běžte si je půjčit ! Kromě dělnických profesí jsou k mání i účetní a manažeři.
Pronájem zaměstnanců je mezi tuzemskými firmami stále oblíbenější. Jen v letech 2004 a 2005 se v Česku trh „agenturního zaměstnávání“ podle studie Work Place Survey zvýšil o 150 procent. V praxi jde o převedení starostí s náborem lidí na externí firmu - pracovní agenturu. Ta pracovníka zaměstnává a postará se o všechny náklady spojené s pracovním poměrem (pojištění, vedení mzdové agendy, jednání s úřady či mzdové náklady). Rovněž nese zodpovědnost za kvalitu poskytovaných služeb, komunikuje se státními, případně kontrolními orgány. Podnikatel tak jednoduše pokryje jednorázové zakázky, aniž by musel přijmout další lidi. .......
.........Pronájem zaměstnanců velmi často využívají hypermarkety či stavební společnosti. Výrobní závody zase tímto způsobem kompenzují chybějící dělníky v době dovolených či chřipkových epidemií. Agenturní zaměstnanci také vypomáhají potravinářským firmám například před vánočními svátky či Velikonocemi. „Živnostníci a střední firmy používají brigádníky při zvýšených zakázkách naprosto pravidelně. Nevyplatí se jim totiž celoročně držet vysoký počet pracovníků,“ říká Radovan Burkovič, majitel agentury Job-centrum, která se půjčováním pracovníků zabývá ............... ... více (Eva Marzini)