Podnikatelé mají novou nejabsurdnější administrativní povinnost
Zpravodajství Hospodářské komory ČR a celostátní deníky (čtvrtek, 9. listopadu 2008 14:29)

Pro podnikatele je největší nesmyslností povinnost nakládat s vytěženou zeminou jako s odpadem, což je dále spojeno s náročnou administrativou. Ukázala to anketa Absurdita roku 2008, ve které podnikatelé i občané hlasují o nejkřiklavější administrativní povinnost, kterou na ně stát ukládá. Z dvoutisícovky účastníků ankety se pro tuto absurditu vyslovilo 37 % lidí, kteří volili mezi sedmi nominovanými náměty.
Přestože se zákon o odpadech nevztahuje na vytěžené zeminy, které vyhovují limitům znečištění, v důsledku neexistence vyhlášky musí podnikatelé i občané nakládat s veškerou zeminou jako s odpadem. Musí tak zaplatit skládkovné a navíc si kvůli transportu zeminy vyřídit povolení pro zacházení s odpady nebo si najmout specializovanou firmu. „Přestože je zemina ekologicky čistá, musíme ji uložit na skládku. Pokud tak neučiníme, vystavujeme se obrovským sankčním poplatkům,“ napsal navrhovatel vítězné absurdity.
Cílem ankety Absurdita roku je právě na tyto nesmysly upozornit a dožadovat se jejich odstranění. „Při snižování administrativní zátěže nejde jen o přímé finanční úspory, které by mohly činit až pětinu současných nákladů na administrativu, ve výši kolem 17 miliard korun. Firmy a živnostníci by se zároveň mohli více soustředit na vlastní předmět jejich podnikání, což by v důsledku generovalo dodatečné výnosy a posílilo celou ekonomiku,“ uvedl prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel, proč je důležité se na snižování podnikatelské byrokracie zaměřit.
I přes snižování administrativní zátěže si podnikatelé nepřestávají na byrokracii stěžovat. „V oblasti statistiky jsou některé výkazy zbytečně složité. Požadované údaje jsou z různých oblastí, proto je musí zpracovávat tři pracovníci,“ sdělil jednatel nymburské firmy Building SP Martin Slanina. Na nesoulad v komunikaci mezi úřady upozorňuje i Martin Kraus: „Podnikáme ve Vysokém Újezdě, kde donedávna byl název ulice shodný se jménem obce. Po zavedení jmen ulic jsem šel i s novým občanským průkazem nahlásit změny na živnostenský úřad. Tam ale nechtěli naší adresu změnit, protože naše ulice nebyla v centrálním registru adres.“ Servítky si nebere ani ministr Martin Říman: „Za absolutní nesmysl považuji knihu jízd. Je to zbytečné papírování, které beztak většina podnikatelů různými způsoby obchází. Připravujeme proto návrh, který dosavadní praxi změní.“
Druhý ročník ankety Absurdita roku 2008 byl vyhlášen při příležitosti zahájení podnikatelských soutěží Vodafone Firma roku 2008 a Makro Živnostník roku 2008, určených na podporu malého a středního podnikání. Od dubna do října zaslali podnikatelé kolem stovky námětů, ze kterých bylo vybráno sedm nejzajímavějších kandidátů. Od 22. října do 3. listopadu hlasovali občané i podnikatelé prostřednictvím internetových stránek www.ihned.cz a www.firmaroku.cz. Loňský ročník ankety splnil svůj cíl. Zásluhou medializace byla Absurdita roku 2007 novelou Živnostenského zákona odstraněna. Vloni získala nechvalné prvenství povinnost podnikatele nahlásit tři dny dopředu živnostenskému úřadu v místě, kde je umístěna trvalá provozovna, záměr jet se stánkem na výstavu nebo pouť. Podnikatel měl také oznámit ukončení cesty a tím i dočasné provozovny. Další loňský kandidát – povinnost podnikatele nahlásit za svého zaměstnance s cizí státní příslušností úřadu práce služební cestu v rozsahu 7 – 30 dní (přičemž pod 7 nebo nad 30 dní žádná takováto povinnost nebyla) – byl odstraněn tzv. zákonem o zelených kartách.
Letošními kandidáty na Absurditu roku 2008 byly dále:
Zbytečné potvrzení o bezbariérovosti prostoru
Podle zákona musí mít nové stavby určené alespoň částečně pro veřejnost bezbariérový vstup a WC. Pro takové potvrzení vás ze stavebního úřadu pošlou do Národního institutu pro integraci osob (NIPI), i když k ničemu takovému není NIPI dle zákona oprávněn. Nejen že bezbariérovost prostoru může posoudit pracovník stavebního odboru přímo při kolaudaci, ale rozpočet NIPI byl k 30. červnu t. r. vyčerpán a tudíž záleží jen na ochotě a možnostech pracovníka konzultačního centra NIPI, zda vám potvrzení vydá. V opačném případě byla vaše snaha zcela zbytečná.
Majitelé pracovních agentur musí každé tři roky pro nové povolení (právě tuto absurditu nominovala do soutěže agentura práce JOB-centrum Ostrava, s.r.o.)
Když si chcete otevřít agenturu na zprostředkování práce – tedy pracovní agenturu – musíte opakovaně každé tři roky žádat MPSV o speciální povolení v této oblasti podnikat. V praxi to znamená každé 3 roky absolvovat výlet na úřad s kopií dokladu o bezúhonnosti, získaném vzdělání, odborné praxi a zaplatit nemalý poplatek. Proto se pánů zákonodárců ptáme, co považují na provozování pracovní agentury tak společensky nebezpečného, že nutí jejich majitele pravidelně běhat se všemi doklady na úřad.
Za neprokázanou způsobilost 5 let zákaz podnikání
Kdo hodlá na základě koncese provozovat vnitrostátní nebo mezinárodní silniční dopravu o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny, musí každý rok prokázat dopravnímu úřadu finanční způsobilost rezervami ve výši 330 000 Kč pro jedno vozidlo a 180 000 Kč pro každé další. Finanční způsobilost se však dokazuje rozdílem mezi aktivy a pasivy, což v žádném případě nezaručuje dopravcovu solventnost. Další perlou je důsledek neprokázání finanční způsobilostí – dopravce dostane distanc na své podnikání na neuvěřitelně dlouhou dobu 5 let. S jednou změnou na tři úřady
Podnikatelé mají povinnost při změně předmětu podnikání, sídla nebo např. statutárního zástupce zanést tyto údaje do živnostenského registru, obchodního rejstříku a registru daní. Mohlo by se zdát, že je lhostejné, který úřad navštíví nejdříve. Opak je však pravdou. Např. finanční úřad vaše aktualizované údaje nepředá nikam. Pokud si ale zajdete vyřídit nejdříve změnu v obchodním rejstříku, trefil jste se do černého. Jen tato instituce nahlásí příslušnou změnu také na živnostenském a finančním úřadě.
Kniha jízd
Knihu jízd vymýšlel pravděpodobně někdo, kdo nejezdí služebním vozem. Vyplňování knihy jízd včetně účelu cesty, cíli a ujeté vzdálenosti je složité a časově náročné, a proto i v praxi čistě formální. Nejen že vyplňování knih zdržuje, ale ke skutečnému prokazování, zda byl automobil skutečně využit pro pracovní účely, neslouží.
Převod nemovitostí
Poplatník předkládá správci daně z převodu nemovitosti: daňové přiznání, ověřenou kopii listiny, která je titulem pro změnu vlastnického práva a také znalecký posudek o ceně nemovitosti. Podnikatel tak neplatí pouze daň z převodu nemovitosti, která je již sama poněkud zvláštní daní, ale aby úřadům dokázal, že zaplatí správnou výši daně, musí si nechat vyhotovit na vlastní náklady znalecký posudek.
Titulárním partnerem soutěže o Cenu Hospodářských novin VODAFONE FIRMA ROKU 2008 je Vodafone. Titulárním partnerem soutěže o Cenu Hospodářských novin MAKRO ŽIVNOSTNÍK ROKU 2008 zůstává Makro Cash & Carry ČR. Dalšími partnery jsou společnosti Raiffeisenbank, Office Depot a Skupina ČEZ. Mediálními partnery jsou ČRo 1 – Radiožurnál a ČT24. Záštitu nad soutěžemi převzala Hospodářská komora České republiky a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Pořadatelem soutěží je komunikační agentura Bison & Rose.

ČESKÁ TELEVIZE (cca 10 minuta pořadu) - Přivýdělek při studiu, jak na to ?
Nemám práci (středa, 3. září 2008)

Přehrát Stáhnout (120 MB)

Letní brigády: kdo hledá, najde
Moravskoslezský deník (pátek, 15. srpna 2008)

Ostrava - Mladých uchazečů o práci je o prázdninách dostatek. Personální firmy jim ale ne vždy mohou nabídnout vhodné zaměstnání. Proto není pro mnohé jednoduché vydělat si potřebných pár korun.
Zájem o brigády na Ostravsku neklesá. O letních prázdninách mají studenti spoustu času na to, aby si přivydělali nějakou tu korunku navíc, a tak se obracejí na personální agentury. Jak moc je ale obtížné najít si brigádu takzvaně šitou na míru? Lehké to není. Zdá se však, že platí heslo: Kdo práci opravdu hledá, ten ji také najde.
Podle Petry Křižákové, konzultantky agentury Index Nesluš, převládá větší zájem spíše o práce jako je doplňování zboží nebo administrativa. Při takovém povolání se odměna brigádníků pohybuje kolem padesáti korun za hodinu. V letních měsících převažuje poptávka po dlouhodobých brigádách, jelikož mají studenti většinou volno, a tedy čas pracovat každý den.
„U nás je přes léto výběr prací větší, ale pořád se to nemůže srovnávat s loňským rokem. Kvůli změněnému zákonu máme až o dvacet procent menší nabídky ze strany firem,“ uvedl Radovan Burkovič, jednatel společnosti Job centrum. Podle jeho dalších slov je největší zájem o práce v potravinářství, například v mlékárnách a pekárnách. Ohodnocení brigádníků v takovém zaměstnání se pohybuje mezi padesáti až pětasedmdesáti korunami za hodinu. „Registrujeme také menší počet zájemců o brigádu oproti červenci minulého roku,“ dodal Burkovič s tím, že je u nich zatím nabídek práce dostatek a každý den se aktualizují na internetových stránkách.
Takovou zkušenost však nemají některé další personální agentury či společnosti zprostředkovávajících práci. „Poskytujeme brigády od dělnických pozic až po roznášku různých tiskovin. Momentálně však převažuje poptávka nad nabídkou, a tak nejsme schopni vyhovět všem uchazečům o práci,“ posteskl si Igor Trojek, obchodní zástupce personální agentury Axial.
(JAN ŠIMEČEK)

Důchodci a brigády: žádný problém
DENÍK a denik.cz (úterý, 12. srpna 2008 11:19)

Ostrava - Mohli by být už dávno na zaslouženém odpočinku. Přesto dále pracují. Co táhne seniory do zaměstnání? Některé nedostatečně vysoké důchody, jiné chuť něco dělat a nevysedávat pouze doma.
"Musím si pomáhat jak se dá. Důchod mám nízký, takže dál pracuju. Nic jiného mi nezbývá. Žiju sama, z peněz, které od státu dostávám, bych stěží zaplatila nájem. A na nic dalšího by mi už nezbylo.“ Těmito slovy si posteskla na život v penzi třiašedesátiletá Jiřina Nováková, která si momentálně přivydělává jako prodavačka v centru Ostravy. Není jediná, kdo i v pokročilejším věku nelení a dále pracuje.
„Pomáhám dceři s obchodem, ale pracuji zadarmo. Máme tady vysoký nájem, takže si prodavačku nemůžeme dovolit,“ uvedla další pracující důchodkyně Věra Prášilová, která je v penzi už třináct let. Zároveň však doplnila, že se jí její práce líbí a má z ní radost, takže jí o výdělek nejde.
Ostravská pracovní agentura JOB-centrum odhaduje, že lidé v důchodovém věku tvoří asi desetinu z celkového počtu uchazečů o práci. Pro takové lidi není problém sehnat práci například v potravinářství. Pracovní agentury se ale setkávají také s velmi vitálními jedinci, kteří dokonce pomáhají při manuálních pracích.
„V dnešní době není pro firmy téměř žádný rozdíl mezi zaměstnáním mladších brigádníků a důchodců. Mohou se tak rozhodovat koho si vyberou i podle jiných kritérií, než pouze hledět na to, ‘který z nich je vyjde levněji‘. Zaměstnavatel zaplatí za důchodce nebo brigádníka úplně stejné peníze, pokud ho přijme do práce přes pracovní agenturu,“ vysvětlil Radovan Burkovič, jednatel pracovní agentury JOB-centrum.
Podle Svatavy Baďurové, tiskové mluvčí Úřadu práce v Ostravě, většina lidí důchodového věku pokračuje v práci ve svých bývalých profesích a značná část jich také pracuje ve školství. „My ale důchodce jako takové neevidujeme, protože nemají nárok na podporu,“ poznamenala ještě Baďurová. (Redakce Deníku)

PRIMA - Host dne ředitel agentury práce
Minuty regionu, host dne (pondělí, 30. června 2008)

Přehrát Stáhnout (9 MB)

ČESKÁ TELEVIZE - Léto, prázdniny, brigády
Nemám práci (středa, 25. června 2008)

Přehrát Stáhnout (150 MB)

PRIMA - Bohatá nabídka brigád
Minuty regionu, host dne (pondělí, 23. června 2008)

Přehrát Stáhnout (9 MB)

Brigády letos zase jinak
EKONOM.IHNED.CZ (středa, 18. června 2008)

Změnami v zákoníku práce se zabýval například Ekonom č. 19/2008. Věnován jim byl i on-line rozhovor na stránkách Ekonom.cz.
Letošní rok přinesl v tzv. technické novele nového zákoníku práce nápravu schválenou poslanci napříč politickým spektrem a zrušil zákaz práce pro mladší 18 let počínaje 1. lednem 2008. Mohou opět pracovat 8 hodin denně jako dříve. Dokonce i ti mladší 16 let, pro které šestihodinová omezující hranice délky směny platila už z dob před listopadem 1989.
Nebyla by to však dobrá zpráva, aby "v rámci rovnováhy" nebyla doprovázena špatnou. Reforma veřejných financí odstranila výjimku při platbách pojistného u krátkodobých brigád. Pokud brigádník nemá uzavřenu Dohodu o provedení práce, je i z dvouhodinové brigády při stěhování kanceláře povinen uhradit minimálně zdravotní pojištění ve výši 4,5 % ze mzdy. A jeho zaměstnavatel dalších 9 procent ze svého. A musí být přihlášen a odhlášen u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec. I když je povětšinou studentem, za kterého ze zákona odvádí pojistné stát.
Výsledkem je pouze zdražení brigádníkovy práce o 13,5 % a děsivá byrokracie. Ani rovná 15% daň od ledna 2008 brigádníkům příliš nepomohla. Jednak je vyšší než bývalá nejnižší 12% a hlavně se platí z tzv. superhrubé mzdy, součtu hrubé mzdy a 9 až 35% pojistného placeného firmou. Skutečně odvedená daň je tak po přepočtu 18 až 23 procent.
Ačkoliv ministr Kalousek poukazuje na vysoké slevy na dani, brigádníci je používají jen s obtížemi. Zákon o dani z příjmu povoluje použít slevu v jednom měsíci jen u jedné firmy. A brigádník většinou měsíčně vystřídá dvě až tři. U jedné uplatní slevu a daň má třeba nulovou, u dalších pak 18 až 23 procent. Jestliže by chtěl daň od státu vrátit zpět, může tak učinit až v únoru 2009. Pokud ovšem pracoval u osvícených firem. Jinak odvedl místo tzv. zálohové daně nevratnou tzv. srážkovou daň. (Radovan Burkovič, JOB-centrum Ostrava s.r.o.)

ČESKÁ TELEVIZE 2 - Brigád je více než loni, ale výdělky postihla reforma veřejných financí
Události v regionech, Ostrava (sobota, 14. června 2008)

Přehrát Stáhnout (54 MB)

Příznivý vývoj české ekonomiky dopadá i na brigádníky
ČTK Ostrava audio (středa, 11. června 2008)

Příznivou hospodářskou situaci v České republice pociťují i firmy zabývající se zprostředkováním práce pro studenty. Například na Ostravsku je letošní rok na nabídku brigád nebývale bohatý. Problémem je ale reforma veřejných financí, která zdražila i krátkodobé práce a řada firem si teď nemůže dovolit najímat brigádníky přes agentury, řekl dnes ČTK Radovan Burkovič z ostravské agentury JOB-centrum.
Pracovní agentury na Ostravsku mají nyní podle Burkoviče v nabídce o 15 až 20 procent více příležitostí než před rokem. "Nabídka práce je tak velká, že pociťujeme úbytek studentů. Ti si zatím mohou práci vybírat," uvedl Burkovič s tím, že hospodářský růst zvedl výdělky brigádníkům proti loňsku o pětinu.
JOB-centrum se potýká i s úbytkem části svých klientů, o které je podle Burkoviče připravila reforma veřejných financí, která brigádnickou práci zdražila. "Některým firmám, které se zabývají jednoduššími činnostmi jako je stěhování nebo úklidy, brigádník zdražil o tolik, že kdyby si ho objednaly od nás, zlikvidovalo by jim to marži, takže o ty firmy jsme přišli a ony jsou nuceny najímat si brigádníky sami," přiznal Burkovič. Brigádníky si teď podle něj shánějí sami také živnostníci a malé stavební firmy.
Ještě loni získalo brigádu prostřednictvím ostravského JOB-centra kolem 3.500 studentů, letos jich podle Burkoviče bude minimálně o 18 procent méně právě kvůli tomu, že některé malé firmy si brigádníky přes zprostředkovatelskou firmu už nemohou dovolit.
Brigádníky hledá podle Burkoviče také řada nových zaměstnavatelů, která přichází do kraje neočekávaně v průběhu roku. Nejde přitom jen o zahraniční investory, které do kraje táhne nošovická automobilová továrna Hyundai. Jen loni přestěhovalo své sídlo do Ostravy téměř 2000 podnikatelů z celé republiky.
Studenti a nezaměstnaní lidé na brigádě dostávají v průměru 60,- korun na hodinu, ale jsou i nabídky, kde hodinová mzda přesahuje sto korun. Minimální hodinová mzda v Česku je 48,50 Kč. Největší zájem o příležitostné pracovníky mají především stavební firmy. Podle zakázek využívá brigádníky například ostravská stavební firma VOKD. "Jejich počet proti loňsku mírně narostl," řekl ČTK ředitel divize pozemní stavitelství společnosti Pavel Pekárek.
V důsledku příznivého vývoje domácí ekonomiky klesá nezaměstnanost v celé ČR. Na Ostravsku za poslední rok poklesla o více než tři procenta na zhruba osm procent. Podle ekonomů ale růst české ekonomiky letos zpomalil a například nezaměstnanost, která je v celém Česku nyní asi pětiprocentní, už nebude dál klesat. (Elena Mazurová)

Brigádníci na léto se kvůli reformě prodraží
Moravskoslezký deník (sobota, 7. června 2008)

Zákon zkomplikoval zájemcům o brigády život. Musejí platit vyšší daň i pojistné.
Přestože hrubá mzda brigádníků je letos v průměru o dvacet procent vyšší než loni, na tak velké přilepšení za práci o letních prázdninách se studenti těšit nemohou. Část výdělku jim totiž spolkne kvůli reformě veřejných financí vyšší daň z příjmu. A pro většinu z nich přibude nově i povinnost platit zdravotní pojištění. A to přesto, že ho za ně hradí stát. Zatímco loni tak studenti odvedli z vydělaných deseti tisíc dvanáct set korun, letos se jim z výdělku odkutálí zhruba o tisíc korun více.
„Předchozí i nynější vlády vždy dokázaly zájemcům o brigády nějak zkomplikovat život. Ve stylu co platilo loni, letos už neplatí a naopak. Nebo novinkami,“ konstatoval Radovan Burkovič, jednatel personální agentury Job-centrum Ostrava. Nejinak je tomu i letos po novele zákoníku práce. Ministerstvo financí tvrdí, že díky slevám na dani si studenti nepohorší. Praxe je však jiná. Slevu mohou uplatnit pouze u jediného zaměstnavatele, běžně však během měsíce studenti vystřídají dva až tři. Na zvýšené odvody státu nakonec doplatí zaměstnavatelé, brigádníci je nyní stojí více peněz.
Nejen daně, ale i další náklady
„Firmy zvýší brigádníkům mzdy, aby jim pokryly státní odvody, více jim to zatíží rozpočet. To je pro ně negativní zpráva,“ konstatoval Burkovič. A musejí počítat i s dalšími náklady. Například pokud brigádníka najmou přes pracovní agentury, které nemohou uzavírat takzvanou Dohodu o provedení práce, platí mu zdravotní pojištění, a to dalších devět procent. Přesto se firmy na léto bez brigádníků neobejdou - největší zájem hlásí potravinářské a stavební společnosti. Pravidelně je přijímá například pekárna Semag. „I když je to pro nás nyní dražší, na využívání této síly to moc nezmění, my je na výpomoc potřebujeme,“ konstatoval výkonný ředitel společnosti Ivo Tarkowski. Podle něj by neměl stát zaměstnávání studentů znevýhodňovat, ale spíše podporovat. „Získávají tak pracovní dovednosti, je to jejich první styk s reálným světem,“ podotkl Tarkowski s tím, že jestli to tak půjde dál, budou firmy místo studentů shánět levnější pracovní sílu z ciziny. Hrubá mzda brigádníků se v současnosti pohybuje od padesáti do sta korun za hodinu. Z aktuálních nabídek personálních agentur vyplývá, že například stavebními pracemi si lze vydělat osmdesát korun na hodinu, sčítáním vozidel na křižovatkách pětašedesát korun. (IVA HAVLÍČKOVÁ)

Prázdniny jsou za dveřmi, zájemci o brigády se již ptají. Co se změnilo ?
měsíčník Ostravský TIP (červen 2008)

Brigády jsou každoročně vděčným tématem před letními prázdninami. Dalo by se říci, že rutinním. Bohužel není tomu tak docela. Předchozí i nynější vlády vždy dokázaly zájemcům o brigády nějak zkomplikovat život. Ve stylu co platilo loni, letos už neplatí a naopak. Nebo novinkami.
Do roku 1992 studenti užívali výhod, neplatili žádné pojistné a měli 5% daň z příjmu. Mezi lety 1993 až 2004 už tomu bylo jinak. Pojistné 12,5% neplatili ze své mzdy jen u krátkodobých brigád do 7 dní trvání a daň z brigádníkova příjmu byla podle výšky výdělku 15 až 31%. To si však byli ještě všichni zaměstnavatelé, včetně agentur práce, u nichž studenti nejčastěji hledali bohatou nabídku různých brigád, před zákonem rovni. Všichni proto používali pro brigádníky Dohodu o provedení práce, kde zákon požadoval placení daní, ale už ne pojistného. Šlo sice jen o povolených 100 hodin ročně (tedy 12 osmihodinových směn), ale alespoň něco. Diskriminaci agentur a tím i jejích brigádníků nastolila až novela Zákoníku práce a Zákona o zaměstnanosti od roku 2005. Ta agenturám práce zakázala používat Dohody o provedení práce. Mohou mít jen Pracovní smlouvy nebo Dohody o pracovní činnosti. A z těch už kromě daní je povinnost platit pojistné. Zmíněných 12,5% zaplatí nevratně ze své mzdy brigádník, dalších 35% odvede ze svých prostředků agentura. Krátkých brigád do 7 dní se to netýkalo, ale ruku na srdce – kdo si chce o prázdninách vydělat, těžko bude pracovat jen jeden týden.
Brigádníci, agentury i podniky upíraly naděje k novému Zákoníku práce. Ten se ale stal ideologickým strašákem v předvolebním boji jara 2006 a podle toho taky dopadl. Firmám sice přinesl od roku 2007 zvýšení hranice 100 hodin ročně u Dohody o provedení práce na 150, ale současně agenturám zachoval diskriminaci zákazem jejich používání. A aby toho nebylo dost, zkrácením povolené pracovní doby na pouhých 6 hodin denně středoškolákům mladším 18-ti let prakticky zakázal pracovat. Nejkratší směny totiž nabízí firmy s třísměnným nepřetržitým provozem, i zde je ale 7,5 hodiny denně. Náplastí jim mělo být snížení daní z rozmezí 15 až 31% na 12 až 31%. Ovšem když nemohu pracovat, jak ho mohu využít, že ?
Letošní rok 2008 přinesl v tzv. technické novele nového Zákoníku práce nápravu schválenou poslanci napříč politickým spektrem a zákaz pro mladší 18-ti let počínaje 1.lednem 2008 odstranil. Mohou opět pracovat 8 hodin denně jako dříve. Dokonce i ti mladší 16-ti let, pro které do roku 2006 šestihodinová omezující hranice délky směny platila už z dob před listopadem 1989.
Nebyla by to však dobrá zpráva, aby „v rámci rovnováhy“ nebyla doprovázena špatnou. Reforma veřejných financí odstranila výjimku při platbách pojistného u krátkodobých brigád. Pokud brigádník nemá uzavřenu Dohodu o provedení práce (a to lze jedině s firmou, agentury ji používat ze zákona stále nesmějí), je i z dvouhodinové brigády při stěhování kanceláře povinen uhradit minimálně zdravotní pojištění ve výši 4,5% ze mzdy. A jeho zaměstnavatel dalších 9% ze svého. A být přihlášen a odhlášen u své zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec. I když je povětšinou studentem, za něhož ze zákona odvádí pojistné stát. Výsledkem je pouze zdražení brigádníkovy práce o 13,5% a děsivá byrokracie. Ani rovná 15% daň od ledna 2008 brigádníkům příliš nepomohla. Jednak je vyšší než bývalá nejnižší 12% a hlavně se platí z tzv. superhrubé mzdy, součtu hrubé mzdy a 9 až 35% pojistného placeného firmou. Skutečně odvedená daň je tak po přepočtu 18 až 23%. I když ministr Kalousek poukazuje na vysoké slevy na dani, brigádníci je používají jen s obtížemi. Zákon o dani z příjmu povoluje použít slevu v 1 měsíci jen u 1 firmy. A brigádník většinou měsíčně vystřídá 2 až 3. U jedné uplatní slevu a daň má třeba nulovou, u dalších pak 18 až 23%. Pokud by chtěl od státu vrátit zpět, může tak učinit komplikovaně až v únoru 2009. Pokud ovšem pracoval u osvícených firem, jinak odvedl místo tzv. zálohové daně nevratnou tzv. srážkovou daň. Tu jim už finanční úřad nevrátí. Můžeme proto prohlásit podle úvodu článku. Brigády letos zase budou, ale opět bude vše kolem nich jinak. (Ing. Radovan Burkovič, jednatel JOB-centrum Ostrava, s.r.o.)

Letních brigád pro studenty na Ostravsku bude dostatek, zvyšují se i výdělky
Moravskoslezký deník (pondělí, 26. květen 2008)

Nejvíce možností si přivydělat mají studenti ve stavebnictví, potravinářství a lehkém strojírenství.
Šestnáctiletý ostravský gymnazista Martin Kalan sem tam o víkendu myje okna například na úřadech nebo v chemičce v Mariánských Horách. Pracovat by chtěl ale častěji. Zaregistroval se proto do databáze agentury práce. „Nabídky, které dostávám, mi ale nevyhovují. Většinou jde totiž o práci přes týden, kdy jsem ve škole,“ vysvětlil gymnazista.
Jen na víkend? To je problém
Sehnat práci pouze na víkend je obtížnější než dříve. V tomhle studentům příliš „nepomohl“ nový zákoník práce, který nařídil firmám vyplácet za víkendovou práci příplatky ve výši od deseti až do sta procent. „Firmy se logicky snaží těmto příplatkům vyhýbat, proto upřednostňují práci v týdnu. Bohužel pro studenty je víkend jediná doba, kdy mohou pracovat,“ konstatoval Radovan Burkovič z personální agentury Job-centrum Ostrava. O pomoc brigádníků mají ale firmy čím dál větší zájem. Poptávku po nich zvyšuje i nedostatek zaměstnanců na trhu práce. „Míst je dost, jak v průběhu roku, tak předpokládám, že budou i na letní prázdniny. Je jasné, že se firmy bez brigádníků neobejdou,“ říká Burkovič.
Aktuální nabídku na prázdniny bude mít agentura k dispozici v druhé polovině června. „Poslední léta si na to tak firmy zvykly a volná místa nám hlásí tak týden, čtrnáct dní dopředu,“ vysvětlil Burkovič. Nejvíce nabídek pro brigádníky přichází od stavebních firem, z lehkého strojírenství a potravinářství. Hodně brigádníků potřebuje například kunínská mlékárna, pivovar nebo pekárny.
Nejen studenti, ale i důchodci
Celoročně nabízí pracovní příležitosti pro brigádníky i personální agentura Grafton Recruitment. „To jsou brigády vhodné například pro důchodce nebo matky na mateřské dovolené, jedná se o různá místa do výroby či skladů, jde zejména o ranní směny. Pro studenty je potom nabídka širší o prázdninách,“ sdělil Michal Bárta z ostravské pobočky agentury Grafton Recruitment. Studenty potřebují například do montážních nebo úklidových firem. „Místa nabízíme zejména v Ostravě a také v Karviné, čím dál tím větší zájem o brigádníky přichází také z automobilky Hyundai v Nošovicích,“ dodal Bárta.
Na brigádu lze narazit i při procházce městem. Oznámení o práci visí na různých obchodech a restauracích v centru města, například na prodejně se sportovním zbožím na Tyršově ulici nebo pizzerii na ulici 28. října.
Výdělky rostou
A kolik si mohou studenti na brigádě vydělat?
„Už tři roky po sobě výdělek studentů roste, letos ve srovnání s loňským rokem se zvýšil zhruba o dvacet procent,“ informoval Burkovič. Za stejnou práci tak lze v letošním roce vydělat daleko více peněz než loni a předloni. Hrubá mzda se pohybuje od padesáti do sta korun za hodinu. Z aktuálních nabídek personálních agentur vyplývá, že například mytím oken si lze vydělat šestašedesát korun za hodinu, terénní a zahradnické práce jsou ohodnoceny mzdou šedesát čtyři korun za hodinu, stěhování a úklid v pivovaru třiašedesát. Hledají se i ženy na úklidové a administrativní práce, vydělat si mohou čtyřiapadesát korun za hodinu. (IVA HAVLÍČKOVÁ)

Brigády už opět fungují
EKONOM.IHNED.CZ (čtvrtek, 6. března 2008)

Před kancelářemi personálních oddělení podniků a pracovních agentur se v roce 2007 hromadili zklamaní středoškoláci a učni. Brigády nedostali. Pokud jim tehdy nebylo 18 let, neměli šanci.
Nový zákoník práce, schválený před volbami v červnu 2006 komunisty a sociálními demokraty, jim díky snížení povoleného počtu pracovních hodin na 6 denně od ledna 2007 prakticky práci zakázal. Nejkratší směny totiž nabízejí firmy s třísměnným nepřetržitým provozem, i zde jde ale o 7,5 hodiny. A mistři si opravdu nechtěli komplikovat život a po 6 hodinách práce měnit zaměstnance na zbylou 1,5 hodinu za jiného.
Začátek roku přinesl v tzv. technické novele nového zákoníku práce nápravu schválenou poslanci napříč politickým spektrem. A zákaz pro mladší 18 let odstranil. Počínaje 1. lednem 2008 mohou opět pracovat 8 hodin denně.
Jak nesmyslný zákaz to byl, ukázal po ročním vynuceném půstu hlad po brigádách hned při pololetních a jarních prázdninách. Středoškoláci a učni vzali pracovní agentury doslova útokem. Jakákoli nabídka místa přišla, byla okamžitě rozebrána. Souměrně s tím, jak se střídaly prázdninové týdny v jednotlivých sousedících okresech - Ostravě, Frýdku-Místku, Karviné, Opavě, Novém Jičíně atd.
V dnešní době nedostatku pracovních sil je to velmi dobrá zpráva pro trh práce. Vždyť jen na Ostravsku střední školu nebo učiliště navštěvuje přes 30 tisíc studentů. A ti všichni nyní mohou opět vypomáhat firmám zvládat období dovolených, nemocenských, sezónních výkyvů, mimořádných zakázek a dalších situací vyžadujících nasazení většího počtu pracovníků. O praxi pro studenty a výdělku s tím spojeným ani nemluvě. (Radovan Burkovič, JOB-centrum Ostrava, s.r.o.)

Personální agentury : zdravý důchodce si nějakou práci v Ostravě najde
Moravskoslezský deník (čtvrtek, 14. února 2008)

Nejvíce důchodců je na Ostravsku zaměstnáno ve školství. Brigády jsou v manuálních profesích.
Když přišla desetiletá Zuzana ze školy domů a svým rodičům oznámila, že paní učitelka je "prduch", pomyslela si její maminka, že takové vyjadřování by si zasloužilo lepanec. Ovládla se však a dobře udělala. "No přece pracující důchodce, takových je u nás ve škole více, vysvětlila jí dcera. A měla pravdu.
Lidí v důchodovém věku, kteří jsou stále zaměstnáni, je na Ostravsku ve školství nejvíce. Ke konci loňského roku se pracující důchodci a důchodkyně na celkové zaměstnanosti v tomto oboru podíleli 7,6 procenta. A tento jejich podíl podle informací ostravského úřadu práce oproti předcházejícímu roku ještě mírně, o tři desetiny procenta, vzroste. Roman Tománek z oddělení analýz a prognóz Úřadu práce Ostrava upřesnil, že důchodci jsou kromě školství velmi činní také v oblasti nemovitostí a pronájmu a pokračují v podnikání. "Jejich podíl na celkové zaměstnanosti v těchto odvětvích se pohybuje okolo 6,8 procenta. Důchodci jsou v okrese Ostrava také z 5,8 procenta ve veřejných, sociálních a osobních službách," upřesnil Tománek s tím, že ostravský pracovní úřad zaměstnanost důchodců eviduje u firem nad šestadvacet zaměstnanců.
A jak vypadá, když si chce ke svému důchodu senior ještě přivydělat ? Poměrně lehce sežene zdravý důchodce či důchodkyně v Ostravě několikadenní brigádu. Jednatel personální agentury JOB-centrum Ostrava Marek Lazor uvedl, že zaměstnavatelé potřebují brigádníky hlavně na manuální práce. Tvrdí, že firmy nesmějí diskriminovat žádného uchazeče kvůli věku či pohlaví, v agentuře ale vysledovali, že ždanější jsou více muži, kteří zvládnou i fyzicky náročnější práci. "Hledáme brigádníky pro potravinářské a stavební firmy, přivydělat si lidé mohou v úklidových službách nebo hlídáním dětí," upřesnil Lazor. I když si to nikdo nedovolí nahlas říci, ideální pro zaměstnavatele jsou lidé zdraví, fyzicky zdatní, mladí. Ale zdá se, že nastává doba, kdy zejména stavební firmy jsou vděčné za každou pomocnou ruku. "Zrovna před chvíli mi volali z jedné společnosti, že jsou velmi spokojeni právě se seniory," podotkl Lazor. (Mirka Chlebounová)

Nesmysly napraveny, pár dobrých novinek, ale moc důvodů k jásotu pro brigádníky zatím není
Ostravský TIP (únor 2008)

Novým Zákoníkem práce, schváleným předloni před volbami společně sociálními demokraty a komunisty, vrazili poslanci nůž do zad všem brigády chtivým středoškolákům a učňům. § 79 odstavec 2 písmeno d) zakázal pracovat středoškolákům a učňům do 18-ti let denně déle než 6 hodin z původních běžných 8.
Prý by delší práce narušila jejich duševní a fyzický vývoj. Vždyť jsou to jen děti. Titíž poslanci však neváhali diskutovat o snížení trestní odpovědnosti z nynějších 15 na 14 let. Krást a vraždit můžete, pracovat nesmíte. A navíc nám to prý dle exministra Škromacha přikázala i Evropská unie. Což je ale obvyklá výmluva poslanců i úředníků typu balené koblihy a správný úhel zakřivení banánu. Nesmysl.
Nový parlament v tzv. technické novele Zákoníku práce vše napravil. Středoškoláci a učni mohou od 1. ledna 2008 opět do práce na 8 hodin denně. Dokonce i levicové odbory chybu uznaly a novela prošla nevídanými 200 hlasy jednomyslně napříč levicí i pravicí.
Brigádníky letos čeká i příjemnější zdanění. Jednotných 15% daně ze mzdy se dále nezvyšuje, navíc slevy na dani stouply na skoro 3 desítky tisíc a většina brigádníků tak nezaplatí žádné daně. To se však netýká mnohem vyššího zdravotního a sociálního pojištění.
Současně nedostatek zaměstnanců na trhu práce zvyšuje poptávku i po brigádnících. Jejich mzdy se zvýšily za poslední 2 roky až o 25% a letos stoupají o dalších 10-15%. Je tak možné si vydělat daleko více peněz za stejnou dobu práce než loni a předloni.
Abychom nepsali jen o superlativech, všechno má své ale. Snad chybou úředníků, žijících již v novém zákoně o zdravotním pojištění (ten byl ale odložen až na rok 2009), snad nepozorností poslanců (šlo o 121 stran textu), prošla v reformě veřejných financí nepovšimnuta významná změna. Zdravotní pojištění (hradí za Vás ošetření u lékaře, léky a hospitalizaci v nemocnici) již není placeno stejně jako nemocenské (z něj dostáváte nemocenské dávky) či sociální pojištění (z něj si platíte na důchod a dávky v nezaměstnanosti). Naopak se platí ze všech příjmů od 400,- korun výše podléhajících dani z příjmu. Tedy i z krátkodobých brigád.
Jestliže Vám firma zaplatí za hodinu práce 50,- Kč, tedy skoro minimální mzdu, vyděláte si za 8 hodin právě 400,- Kč a musíte odvést 4,5 % pojištění ze mzdy Vy a dalších 9% za Vás zaplatit firma. Aby toho nebylo málo, i 15 % daň z příjmu se pak počítá z tzv. superhrubé mzdy, součtu Vaší hrubé mzdy a 9 % odvedených firmou. Takže je ve skutečnosti 16,35 %.
I když jde finančně o korunové položky, firmy a brigádníky tato změna postihne zřejmě nejvíce díky byrokracii s ní spojené. Všechny nástupy a konce brigád se musí zdravotním pojišťovnám hlásit. I když jde jen o dvouhodinovou vykládku zboží. Hranice 400,- Kč se totiž posuzuje měsíčně. A brigádník doložit a firma evidovat a skladovat všemožná potvrzení. Nový zákon o zdravotním pojištění sice hranici hrubé mzdy pro neplacení zdravotního pojištění zvyšuje na 2.000,- Kč, ale ten bude platit nejdříve za rok. (Ing. Radovan Burkovič, jednatel JOB-centrum Ostrava, s.r.o.)

Česká televize - Negativní dopad reformy veřejných financí na výdělky brigádníků
REPORT (středa - 6. února 2008)

Přehrát Stáhnout (17 MB)