|
14. prosince 2004
JOB-centrum Ostrava, s.r.o. připravilo a obeslalo během prosince 2004 zákonodárce, vládu i média stručnou Analýzou katastrofických dopadů zmíněných novel na pracovní trh. Konkrétnější odpověď vlády, než je níže uvedený dopis, jsme zatím neobdrželi.
 |
6.12.2004
Konec "švarc systému", nebo svobodného podnikání? Tak se jmenuje článek z ekonomického nakladatelství Verlag Dashöfer, upozorňující na další nesmysly v novelách zákonů o zaměstnanosti a zákoníku práce platných od 1.10.2004. Nový zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. je účinný od října. Stejně jako předchozí se snaží zamezit obcházení zákona tím, že je práce vykonávána na úrovni dodavatelů a odběratelů místo pracovněprávních vztahů. Striktní výklad by však vystavoval firmy poměrně velkému riziku sankcí.
Co rozumíme tzv. švarc systémem? Je to praxe, kdy podnikatelé sjednávání s dodavateli smlouvy na práci, která jednoznačně svou náplní odpovídá pracovněprávnímu vztahu, místo aby s "dodavateli" uzavřela pracovní smlouvy. Jejím motivem je především ušetřit na sociálním a zdravotním pojištění. Původní zákon o zaměstnanosti č. 1/1991 Sb. stanovil obecné pravidlo, podle kterého podnikatelské subjekty jsou povinny zajišťovat svou činnost pomocí vlastních zaměstnanců. Zároveň byly stanoveny určité výjimky z tohoto pravidla. V praxi byl zákon vykládán způsobem, který připouštěl řetězec subdodavatelů v několika stupních, aniž by kterýkoli ze subjektů měl nějaké zaměstnance.
Nový zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. však na rozdíl od předešlého nepodmiňuje "subdodavatelské" zadání zakázek tím, že subdodavatel musí být osobou, která je povinna vykonávat činnost pomocí zaměstnanců. Podmiňuje ho tím, že subdodavatel musí být "zaměstnavatelem" (viz § 13 nového zákona). Pojem zaměstnavatel vymezuje stejně jako zákoník práce. To znamená, že subdodávku lze svěřit jen takovému subdodavateli, který sám někoho v pracovněprávním vztahu zaměstnává a bude svěřenou zakázku řešit pomocí těchto zaměstnanců. Pokud by subdodavatel zaměstnance neměl nebo by chtěl zakázku svěřit dalšímu subdodavateli, je objednatel subdodávky v rozporu se zákonem o zaměstnanosti.
Příklady :
a) Firma A přijme v rámci své činnosti zakázku, z níž část zajistí svými vlastními zaměstnanci, druhou část svěří subdodavateli B - fyzické osobě. Osoba B nemá zaměstnance a svěřenou subdodávku zajistí vlastními silami. Firma A je v rozporu se zákonem o zaměstnanosti. Nesvěřila subdodávku "jinému zaměstnavateli".
b) Firma A svěří část zakázky subdodavateli B - právnické osobě. Firma B nemá zaměstnance a svěřenou subdodávku zajistí pomocí svého subdodavatele C. Firma A je opět v rozporu se zákonem o zaměstnanosti.
c) Firma A svěří část zakázky subdodavateli B. Firma B má sice i vlastní zaměstnance (tj. je zaměstnavatelem), ale svěřenou subdodávku zajistí částečně pomocí svých společníků, částečně pomocí svého subdodavatele C. I když firma A splnila to, že plnění svěřila "jinému zaměstnavateli", je opět v rozporu se zákonem o zaměstnanosti.
Změna terminologie tedy způsobuje podnikatelským subjektům nemalé problémy. Absolutní jistotu, že nejsou v kolizi se zákonem o zaměstnanosti, mohou mít
jedině tehdy, pokud se případné spolupráce s jinými subjekty na bázi dílčích subdodávek zcela vzdají. Nový zákon o zaměstnanosti navíc zavádí za porušení
tohoto ustanovení poměrně významné sankce.
JOB-centrum na tyto věci rovněž rozsáhle upozorňuje své partnery a setkává se se zděšenou reakcí podnikatelské veřejnosti, protože zmíněné zákonné
paskvily naprosto ignorují běžný život a praxi.
15.11.2004
JOB-centrum Ostrava, s.r.o. ve světle novel zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti písemně informovaly všechny své partnery o jejich dopadech na
dosavadní způsob spolupráce, zvyklosti a ceny. Prakticky ve všech ohledech je to změna k horšímu, kdy nový systém je dražší, pomalejší a byrokraticky
nesmírně náročný. Zcela odporující zdravému rozumu, logice a realitě 21.století. Stejně jako v médiích i zde jsou ohlasy firem velmi negativní a
jen další jednání, na něž máme díky vládním koaličním zákonodárcům pouhé 2 měsíce včetně Vánoc, ukáží kolik brigádníků v novém roce brigádu jednoduše
mít nebude. Budou příliš drazí, vše bude dlouho trvat a bude nutné sepsat tolik papírů, že se to firmám nevyplatí. Je také otázkou, zda bude nadále
existovat naše agentura. Bez poptávky není nabídka.
11.10.2004
Společnost Ing. Zdenka Vostrovská, CSc - VOX zveřejnila výstižnou analýzu dopadů novel obou zákonů na studenty. Můžeme se pod ni ihned podepsat také :
"Další rána zodpovědným studentům. Student je v našem právním systému chápán jako "dítě soustavně se připravující na budoucí povolání" a z tohoto titulu jeho rodiče mají nárok na daňové úlevy a případně přídavky na děti, nebo jako "pracující", za kterého až do věku 26 let příslušná pojištění platí stát. Na rozdíl od mnoha evropských zemí, kde studenti jsou jasně definovanou skupinou, na kterou jsou zacíleny speciální programy sociální pomoci (granty, státem garantované půjčky, stipendia, atd.), naši studenti jsou necháni v závislosti na rodičích. Jak ukázal nedávno provedený výzkum studentů vysokých škol, téměř 80 % studentů si přivydělává a z toho naprostá většina v tzv. příležitostném režimu. Studenti veřejných vysokých škol si takto měsíčně podle tohoto
průzkumu vydělají necelé dva tisíce hrubého měsíčně, což pokrývá zhruba polovinu celkových nákladů spojených se studiem, na soukromých školách si vydělají dokonce okolo sedmi tisíc měsíčně, což pokrývá více než dvě třetiny jejich nákladů. Navíc, průměrné měsíční životní náklady studenta korespondují s výší nezdanitelné částky (4.120 Kč).
Ukazuje se, že studenti mají tendenci se chovat odpovědně a nenechat vše na rodičích. V tom by je měla vláda podpořit. Naše vláda navrhla zákon který jim od 1. října tohoto roku odebírá i malé úlevy, které dosud studenti měli. Nově přijatý bič na zodpovědně se chovající studenty se jmenuje zákon o zaměstnanosti. Tento zákon fakticky znemožňuje zaměstnávat studenty přes agentury na dohodu o provedení práce a zabrání agenturám promptně nabízet studenty na krátkodobé práce. Aby se dodržel zákon, dohody se studenty bude muset administrovat každá firma, které o studentskou práci stojí, kdežto dosud stačilo, že student uzavřel jednu dohodu s agenturou a firma pak jen uhrazovala agentuře faktury. Dosavadní zaměstnávání studentů administrativně jednoduchou formou se tak nesmírně zkomplikuje. Najímání přes agentury se navíc prodraží, protože ty si budou účtovat větší částky na pokrytí pojistného, které před tím nemusely z dohod se studenty platit. To vše povede k tomu, že jedna z mála výhod, kterou český student měl, tj. že za něj sociální a zdravotní pojištění ze zákona platí stát, najednou zmizí a student se stává stejně drahou pracovní silou jako kdokoli jiný. Navíc má tu nevýhodu, že pokud chce řádně studovat, tak nemůže pracovat v jiném než příležitostném režimu. Tomu se v odůvodnění tohoto nesmyslného kroku říká nastavení rovných podmínek! Vrcholem pak je trojité placení zdravotního pojištění z částky 3.520 korun, kde za něj platí pojistné jednou stát a podruhé student ze svého výdělku a potřetí organizace formou odvodů.
Nebylo by lepší do zákona zavést pojem "studentská brigáda"? Pokud by pro studenty existoval tento typ zvláštní smlouvy o provedení práce ale s neomezeným počtem hodin, agentury ani samotní zaměstnavatelé by nebyli zatíženi administrativou spojenou s odvody a poptávka po práci studentů by se zvýšila. Studenti by nacházeli práci snadněji, mohli by v podnicích soustavně plnit dlouhodobé činnosti zvyšující jejich praktické zkušenosti a tedy nebyly novými pravidly nuceni dělat jen nahodilé a tudíž podřadné práce. Výdělkem by studenti pokryli by značnou část nákladů spojených se studiem ze svých výdělků, stali by se méně závislými na rodičích a hlavně by se naučili větší odpovědnosti. Snaha zavést tento typ zvláštní smlouvy pro studenty tady už byla před dvěma lety, kdy se projednával zákon Petra Matějů o změně financování vysokých škol, ve kterém se problém zaměstnávání studentů řešil. Tehdy se jako jedno z řešení navrhovalo pro studenty zrušit limit 100 hodin za rok platný pro dohody o provedení práce, na což by v té době bývalo stačilo rozšířit na studenty již existující výjimku stanovenou v nařízení vlády č.108/1994 Sb. Tato varianta však byla zamítnuta s tím, že nový zákoník práce, který se v té době připravoval, vše vyřeší.
Co k tomu všemu dodat? Snad jen to, že zodpovědný a nezávislý student, který se učí vládnout svému životu, ví, že záleží jen na jeho schopnostech a znalostech, jaké životní podmínky si vydobude a navíc se orientuje na trhu práce, takže riziko nezaměstnanosti po ukončení školy u něj klesá. Lze jen těžko pochopit, proč vláda není ochotna obětovat na získání této cenné životní zkušenosti ročně v průměru 20 tisíc korun na zdravotním a sociálním pojištění (tj. odvod z příležitostného výdělku pokrývajícího životní náklady studenta, o který přijde), ale nelituje vydat 140 tisíc jako dotaci zaměstnavateli za to, že přijme absolventa, který si sám neumí najít práci. Jediné vysvětlení je, že volič socialistů musí být závislým a čekat na to, co přijde od státu. Problém je v tom, že studentům vysokých škol toho tato vláda moc nedává." autor Simona Weidnerová 8.10.2004 Nezkrácená verze komentáře uveřejněného v MFD 9.10.;
5.10.2004
Studenti se bouří, nový zákon ztížil brigády, píše MFDNES. Přesně podle našich předpokladů tak vypadají novely zákonů o zaměstnanosti a zákoníku
práce v praxi : "Studenti začínají narážet na potíže, které jim způsobily nové pracovní zákony. Zprostředkovatelé práce musí od minulého týdne za studenty odvádět sociální a zdravotní pojištění, což celý režim prodražuje.
Studenti navíc podle nového zákona o zaměstnanosti smějí pro jednu firmu odpracovat méně hodin než dosud."Na brigádách jsem závislý, protože mě rodiče podporují jen částečně. Teď se má ještě zdražit kolejné, tak nevím, jak vyjdu," říká Patrik Horáček z Liberce. I když se snaží najít si stálé místo v nějaké firmě, nakonec skončí většinou v agentuře. "Je to výhodné, kdykoliv přijdu, mají pro mě práci. Jsem tak pánem svého času," vysvětluje.
Nabídka příležitostných výdělků se nyní zřejmě hodně omezí. "Na dohodu", tedy bez sociálního pojištění, smějí studenty zaměstnávat už jen sami zaměstnavatelé, pro něž to však bude práce navíc a přijdou o pohodlí spojené s najímáním pružné pracovní síly od agentur.
Autoři zákona na ministerstvu práce svůj záměr vysvětlují tím, že chtěli nastavit všem stejné podmínky. "Novela sjednocuje podmínky pro všechny lidi na trhu
práce," uvedla mluvčí úřadu Kateřina Beránková.
Praxe ukazuje, že firmy zřejmě nebudou chtít podle přísnějších pravidel tolik lidí za tolik peněz. Například v libereckém Tesku šlo podle zkušeností studentů sehnat práci u pokladny za 60 korun za hodinu, zatímco normální zaměstnanci kvůli pojistnému dostávali jen 48 korun. V největší sezóně, třeba na Vánoce, je v Tesku každý desátý pracovník brigádníkem. "Řešením bude zřejmě větší zatíženost stálých zaměstnanců," uvádí mluvčí Teska Vesselin Barliev.
Úbytek zakázek čekají agentury, které dnes zprostředkovávají práci pro zhruba 170 tisíc brigádníků. "Firmám budeme muset fakturovat o 47 procent víc kvůli pojistnému," uvádí za svou firmu předseda Asociace pracovních agentur Petr Skondrojannis.
CO SE ZMĚNÍ PRO BRIGÁDNÍKY:
* Agentury smějí studenta nabrat jen na omezenou dobu
* Končí brigády "na dohodu"
* Z výdělku se platí pojistné
* Studenti musí brát mzdu jako ostatní zaměstnanci (mají nárok i na stravenky)
* Poklesne počet zprostředkovaných brigád z dnešního celkového počtu 170 tisíc
* Zprostředkovatelské agentury zvýší kvůli platbě sociálního pojištění za brigádníky poplatky firmy."
10.9.2004
V diskusi k novelám zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti vychází najevo, že vládní koalice pod pláštíkem přizpůsobení zákonných norem EU opětně
úspěšně ničí podnikatele a byrokratizuje pracovní trh, čímž jen logicky dále zvyšuje nezaměstnanost. Podle našich dosavadních zkoumání dopadů novel
zákonů, hrozí to o čemž již v březnu psal deník Právo : "NEPODPOŘÍME PŘECE ZÁKON, KTERÝ UBLIŽUJE LIDEM (Právo, 19.3.2004, str. 16, Jiří Vavroň)
Rozhovor se stínovou ministryní práce Alenou Páralovou (ODS):
* Vládní návrh nového zákona o zaměstnanosti spolu se změnami více než padesáti zákonů včetně Zákoníku práce prochází Poslaneckou sněmovnou velkou většinou hlasů poslanců vládní koalice a komunistů. Pouze poslanci ODS jsou zásadně proti. Proč jste v době rekordní nezaměstnanosti navrhovala zamítnutí nového zákona o zaměstnanosti?
Páralová : Nemůžeme hlasovat pro zákon, jenž občany, kteří pracují a chtějí pracovat, pouze omezuje, a dokonce jim hrozí za omyly a pochybení vysokými pokutami. Nový zákon omezí prostor pro svobodné rozhodování zaměstnanců i zaměstnavatelů a růst nezaměstnanosti ještě podpoří.
* Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach se ale domnívá, že právě tento zákon pomůže rostoucí nezaměstnanost řešit. Nedostává se ODS tím, že
odmítá zákon, který má ve Sněmovně širokou podporu, do izolace?
Páralová : Když jsme stoprocentně přesvědčeni, že zákon je špatný a našim občanům ublíží, musíme za svůj názor bojovat i za cenu laciných nálepek, které dostáváme. Ano, zákon má širokou podporu levicové vlády a komunistů. I pan ministr to možná myslí dobře, ale na řešení problémů používá bohužel sociálně demokratické metody, které všude v Evropě selhaly a také nás zavedly k dnešní rekordní nezaměstnanosti. Úřady práce mají podle nového zákona snižovat nezaměstnanost tím, že budou dělat vládě drába. To není cesta k vytváření nových pracovních míst. Přece nechceme, aby se hlavním mottem pro rozvoj podnikání stalo heslo "Kdo nic nedělá, nic nezkazí".
* Můžete být konkrétnější?
Páralová : Nový zákon nabízí celý vějíř vysokých pokut mnohdy pouze za omyly a pochybení zaměstnanců i zaměstnavatelů. Například pokuta do výše jednoho miliónu korun může být udělena za porušení zákazu diskriminace nebo rovného zacházení či za to, že zaměstnavatel neinformuje úřad práce o volných místech pro osoby se zdravotním postižením. Pokutu dokonce do výše dvou miliónů korun dostane firma, když využije tzv. "švarcsystém", tj. když některé práce svěří živnostníkovi na základě smlouvy. Vláda neustále vytváří atmosféru, jako by se u "švarcsystému" jednalo o něco strašného a zavrženíhodného, a neuvědomuje si, že jeho zákazem v podstatě brání rozvoji malých firem.
* Jak může zákaz "švarcsystému" bránit rozvoji firem?
Páralová : Nikdo nemůže podnikat tak, že nejdříve přijme zaměstnance a pak shání zakázky. Co udělá firma s 20 zaměstnanci, když získá zakázku, která znamená práci na tři měsíce pro 40 lidí? Část kapacit pokryje prací přesčas vlastních zaměstnanců, část pokryje zvýšením počtu zaměstnanců na dobu určitou a část smlouvami se živnostníky, o které se po dokončení zakázky nemusí starat. Firma se ale soustředěním na plnění zakázky pohybuje na hraně zákona. Selským rozumem každý pochopí, že jen v případě, že si firma zakázkou i za pomoci živnostníků vydělá dostatečné finanční prostředky, může si následně dovolit přijmout do stálého pracovního poměru další zaměstnance. Tím se rozvíjí a tím také vznikají na trhu práce nová pracovní místa.
* Ale "švarcsystém" je přece již zákonem zakázán. Vláda chce sankcemi pouze zvýšit vymahatelnost práva......
Páralová : To je pravda. Ale zákaz "švarcsystému" je nesmysl, který je podle názoru některých odborníků na hranici ústavnosti, protože potlačuje právo svobodně podnikat. V zemích EU tzv. "švarcsystém" zakázán není. Kdyby nebylo zákazu, nemusela by být nově uzákoněna vysoká pokuta a ušetřili bychom spoustu úředníků, kteří budou muset plnění zákazu kontrolovat a pokuty udělovat.
* Ministr Škromach také hovořil o záměru nasadit do podezřelých firem jakési agenty úřadů práce, kteří by se nechali naoko zaměstnat "načerno", aby mohli
být zaměstnavatelé přistiženi při činu. Umožňuje nový zákon nasazení agentů v pracovněprávních vztazích?
Páralová : Naštěstí ne. Ale věřím, že kdyby to jenom trochu šlo, pan ministr by takové agenty zavedl. Bůh ochraňuj Českou republiku před podobnými nápady! Zákon naštěstí tento problém upravuje jinak. Za zaměstnávání lidí načerno může být zaměstnavateli udělena pokuta až do výše dvou miliónů korun a zaměstnanci do výše 10 tisíc korun. V případě postihu práce načerno však výhrady nemáme.
* Na jednání Sněmovny jste ostře vystoupila i proti novele Zákoníku práce, která je předložena spolu se Zákonem o zaměstnanosti. Proč se vám nová úprava zákoníku nelíbí?
Páralová : Podle vládního návrhu má například ze Zákoníku práce bez náhrady zmizet možnost dočasného přidělení zaměstnance firmy k jinému zaměstnavateli po jejich vzájemné dohodě. Má se tedy zrušit § 38 odstavec 4, čímž má zmizet jedno z mála liberálních ustanovení Zákoníku práce, které podporuje rozvoj firem. Rušené ustanovení umožňuje firmám překlenout dobu, kdy mají nedostatek zakázek a nemají pro své zaměstnance práci. Pokud se ustanovení zruší, budou firmy nuceny přechodný nedostatek zakázek řešit rozvázáním pracovního poměru s nadbytečnými zaměstnanci, případně je napříště zaměstnávat pouze na dobu určitou.
* Můžete uvést nějaký příklad z praxe?
Páralová : Uvedu příklad dvou spolupracujících menších firem, a sice stavební firmy a zahradnictví. Zatímco zahradnická firma zapůjčuje stavební firmě pracovníky na úpravy zeleně a další nárazové práce při dokončování stavby, naopak stavební firma zapůjčuje své zaměstnance do zahradnictví v době, kdy mrzne a kdy zahradnictví dodává zvýšenou produkci v době před Památkou zesnulých a před Vánocemi. Jde o řešení elegantní, administrativně nenáročné a hlavně levné. Proto asi musí z našeho práva zmizet."
Bohužel přesně toto všechno novely obou zákonů obsahují a dle patnáctiletých zkušeností JOB-centra z trhu práce bude jejich dopad právě takový.
1. října 2004
Dne 1.10.2004 vstupuje v platnost co do rozsáhlosti a hloubky změn doposud největší novela Zákona o zaměstnanosti a Zákoníku práce.Připravili jsme pro VásStručného průvodce novinkami v zaměstnávání :
|
1. Možnost práce současně se zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání na ÚP
Každý uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce si může u JOB-centra vydělat brigádně max. 2.847,- Kč čistého měsíčně (tj. 3.350 Kč hrubého = polovina minimální mzdy) a současně může být zařazen mezi uchazeče o zaměstnání na ÚP a pobírat podporu v nezaměstnanosti. Výdělky dosažené u několika zaměstnavatelů v průběhu 1 měsíce se sčítají a překročení si musí hlídat pracovník sám. Pokud by si chtěl vydělal měsíčně více než 2.847,- Kč čistého, musí možnost dalšího výdělku konzultovat s JOB-centrem (při splnění určitých podmínek si lze vydělat až 3.350,- Kč čistého). Uchazeč o zaměstnání je povinen Úřadu práce ohlásit a doložit výkon práce, její rozsah a výši odměny.
2. Evidence odpracované doby pro účely poskytování podpory v nezaměstnanosti
Nárok na podporu v nezaměstnanosti má osoba, která v posledních 3 letech před zařazením do evidence ÚP vykonávala zaměstnání alespoň po dobu 12 měsíců. Za výkon zaměstnání se považuje pouze takové zaměstnání, ze kterého bylo odváděno sociální pojištění a některé náhradní doby (péče o děti do 4 let ap.). Za výkon zaměstnání se nepovažuje zejména doba studia a práce na základě Dohod o provedení práce, které podepisují všichni pracovníci na JOB-centru.
3. Sociální dávky a dávky státní sociální podpory
Příjem získaný od JOB-centra ovlivňuje nárok na dávky státní sociální podpory (přídavky na dítě, příspěvek na bydlení) a je Vaše povinnost tento příjem přiznat. Jediná výjimka je příjem studenta v období července a srpna. Pokud pobíráte sociální dávky od sociálního odboru obecního úřadu, např. doplatek do životního minima, je zde povinnost přiznat veškeré příjmy, a to i včetně července a srpna. Ženy na mateřské a rodičovské dovolené si mohou vydělávat neomezeně, aniž ztratí nárok na výplatu mateřské či rodičovského příspěvku.
4. Zdravotní pojištění, nemocenská, důchody
Z Dohody o provedení práce se dle zákona neplatí sociální a zdravotní pojištění. Pokud nejste zdravotně pojištěni jinak (v jiném zaměstnání, student, žena na mateřské, důchodce ap.) musíte se přihlásit na své zdravotní pojišťovně jako samoplátce a platit si zdravotní pojištění sami. Na základě Dohody o provedení práce dle zákona není nárok na nemocenskou ani dovolenou, odpracovaná doba se Vám nezapočítává do nároku na starobní důchod. Jde jen o brigádu, ne o trvalý pracovní poměr.
5. Prohlášení k uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně (daňové prohlášení)
Každý zaměstnanec v České republice si může měsíčně vydělat minimálně 3.170,- Kč, přičemž nemusí z této částky zaplatit daň z příjmu. Prakticky se tento princip uplatňuje prostřednictvím podpisu Daňového prohlášení u zaměstnavatele. Daňové prohlášení lze v rámci 1 měsíce podepsat pouze u 1 zaměstnavatele. U JOB-centra Daňové prohlášení podepisujete jen na ty kalendářní měsíce, ve kterých pracujete u JOB-centra alespoň 1 den. V ostatních měsících si můžete Daňové prohlášení podepsat i jinde. Po skončení kalendářního roku můžete u svého posledního zaměstnavatele požádat o tzv. roční zúčtování daně, byla-li v průběhu roku nějaká daň odvedena. K žádosti je nutno doložit Potvrzení o příjmech od všech zaměstnavatelů v roce. JOB-centrum Vám garantuje vždy čistou mzdu a uplatňuje srážkovou daň. Tato daň ročnímu vyúčtování nepodléhá, neuvádí se v daňovém přiznání a nelze žádat o její vrácení.
|
26.8.2004
Brigády studentů se firmám mohou prodražit. Agentury nesmějí od října uzavírat dohody o provedení práce, ostatní zaměstnavatelé ano. To uvedla MFDnes v reakci na vyšlé novely zákonů. JOB-centrum je jejich textem naprosto zděšeno, koncentrovaly se do něj všechny katastrofické scénáře z doby jejich projednávání v hektickém období před vstupem ČR do EU. Prostě vše, proti čemu protestovali zaměstnavatelé, agentury i odbory, tam nakonec je. Zákona prozatím zkoumáme, ale už nyní je jasné, že :
"Najmout si u agentury studenta na krátkodobou brigádu od října nebude pro firmy výhodné jako dosud. Nový zákon o zaměstnanosti z letošního května totiž agenturám zakazuje uzavírat dohodu o provedení práce. Přitom tento druh smluv je nejčastější právě u studentů a ohroženy se proto cítí hlavně specializované studentské pracovní agentury. Měsíc po skončení prázdnin budou moci agentury se zájemci o práci uzavírat pouze pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti. Přitom ostatní zaměstnavatelé budou mít možnost uzavřít dohodu o provedení práce i nadále. Bude pro ně proto finančně výhodnější hledat si brigádníky vlastními silami.
Studentské agentury chtějí rovné podmínky. Studentské agentury uzavřely loni asi 150 tisíc smluv na dohodu o provedení práce, když jeden student může být registrován u více agentur. Při 35 odpracovaných hodinách ročně na smlouvu a průměrné mzdě 45 korun na hodinu, to znamená, že firmy loni vydaly za krátkodobé brigádníky bezmála 240 miliónů korun. K tomu je nutné připočíst provizi agentuře, která obvykle činí 20 procent. "Uzavírání pracovních poměrů na krátkodobé brigády je v praxi téměř nereálné. Omezením podnikání pracovních agentur se studentům výrazně zhorší postavení na trhu práce," řekl předseda Asociace pracovních agentur Petr Skondrojannis. "V rámci zachování optimálního konkurenčního prostředí to měl stát zakázat buď všem, nebo ponechat tuto možnost i pracovním agenturám," dodal. Podle něj se cena studentů zprostředkovaná přes agentury může zvýšit až o 50 procent.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nový zákon hájí s tím, že zlepší postavení studentů v pracovněprávních vztazích. "Agentura práce a uživatel jsou povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší než ty, které má stálý zaměstnanec," říká mluvčí MPSV Kateřina Beránková. Podle ní to však dohoda o provedení práce nezajišťuje. Navíc dohoda o provedení práce je prosta plateb na sociální a zdravotní pojištění, které za studenty platí stát. Proto se u pracovních agentur a zaměstnavatelů těší veliké oblibě.
Ztíží se i administrativní pohyb pracovní síly. "Společnost Carrefour využívá služeb pracovních agentur jen nárazově, například o Vánocích," říká její mluvčí Jana Havlíčková. I přesto by v případě zdražení spolupráci s agenturou nahradila náborem vlastních brigádníků. Společnost GE Capital sdělila, že i nadále bude služeb agentur využívat. Procento takto najímaných pracovníků je ale malé. Pohyb pracovní síly se také administrativně ztíží. Dosud měla firma s agenturou podepsanou rámcovou smlouvu. Poslala požadavek a obratem měla k dispozici požadované pracovníky. Od října bude muset agentura ještě před nástupem každého zaměstnance uzavřít smlouvu na jeho jméno se zákonem danými náležitostmi.
I přes nově vzniklé překážky pracovní agentury věří, že nedojde k velkému poklesu zájmu o jejich služby. Zvýší se sice náklady na pracovní sílu z řad studentů, na druhé straně je ale většina zaměstnavatelů na servis poskytovaný agenturami zvyklá. "V tuto chvíli není rozhodnuto, jak bude naše společnost v této věci v budoucnosti postupovat," říká Martina Čermáková ze společnosti Tesco.
Dočasní pracovníci, jejichž zaměstnání zprostředkují mezinárodní personální agentury působící v Česku, jsou však již delší dobu zaměstnanci agentur. Téměř sedm tisíc zaměstnanců agentur Adecco, Manpower a Grafton Technologies je umístěno v desítkách podniků. "Lidi, kterým zprostředkujeme práci, jsou zaměstnanci Manpower se smlouvou na dobu určitou. Řádní zaměstnanci, které platíme my a za které platíme dávky i pojištění," říká ředitelka Manpower Jaroslava Rezlerová."
Z vyjádření některých velkých nadnárodních agenturních kolosů vyplývá jasné poselství - studentské agentury jsou pro nás obtížný hmyz a tak je jen dobře, že je novela zákona de facto zruší.
2. srpna 2004
V minulých létech jsme studentům-absolventům doporučovali přihlásit se na Úřad práce po ukončení studia až v době, kdy jim studium dle zákona opravdu skončilo. Tedy když stát za ně přestal platit zdravotní a sociální pojištění. Pro středoškoláky to je vždy k 31.8., pro vysokoškoláky 1 měsíc po měsíci, v němž absolvovali státní zkoušky (např.státnice proběhly v červnu, studentem jsem do 31.července). Měli tak možnost legálně si přivydělat na brigádách za stejných podmínek, jako v době studia. Mnozí to ovšem zneužívali a hlásili se na ÚP ihned po maturitě nebo promoci, aby dostali podporu v nezaměstnanosti. Přestože v té době chodili na brigádu a neměli na ni nárok.Novelou Zákona o zaměstnanosti od 1.10.2004 zneužívání podpor v nezaměstnanosti absolventy skončí.Pokud student neodpracoval v době studia alespoň rok na brigádě z níž odváděl sociální pojištění, bude moci být v evidenci ÚP, ale nebude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Současně nenápadně v rámci vládou prosazené tzv.reformy veřejných financí (čti zvýšení daní a poplatků pro všechny) došlo i na studenty. Doposud si mohli ze svého výdělku uplatnit měsíční odpočet 3.520,- Kč a tak snížit vyměřovací základ pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění. Odvod z hrubé mzdy tak platili až při vyšších výdělcích. Opatření vycházelo z logiky, že plátcem zdravotního pojistného je za studenty po dobu jejich studia stát, není nutno jejich nízké výdělky zatěžovat další daní a budou také levnější pro zaměstnavatele. Od 1.srpna 2004 už to není možné. Bez komentáře.
26. května 2004
Od 1.dubna 2004 jsme pro Vás rošířili pracovní dobu na 8 - 16 hodin. V souvislosti s tím od tohoto výplatního termínu rozšiřujeme i dobu výplaty mezd na 10-16 hodin. Můžete si tak svou hotovost u nás vyzvednout dříve. Stále ovšem platí, že při zasílání mzdy na konto Vám od nás odchází peníze už v průběhu úterý. Můžete je tak mít na svém kontě k dispozici již ve středu v 00:01 hodin (platí pro Komerční banku, v ostatních dle jejich rychlosti).
1. dubna 2004
NENÍ TO APRÍL ! Od 1.dubna 2004 jsme pro Vás rošířili pracovní dobu = v pracovní dny 8 - 16 hodin. Zvláště brigádníci vysokoškoláci si tak mohou zajít do naší kanceláře i "před školou". Pro firmy jsme navíc zavedli možnost telefonického kontaktu i před osmou hodinou.
17. března 2004
Na úvodní internetové stránce naší společnosti www.jobcentrum.cz budete od tohoto data vídat kromě aktuálních upoutávek i různé ankety. Máte možnost např. elektronickým hlasováním sdělit Vaši spokojenost nebo názor na naše služby pro Vás atp.. Budeme je pravidelně vyhodnocovat a jejich výsledky používat na další zkvalitnění našich služeb pro Vás.
1. března 2004
V pravé liště v její dolní polovině na úvodní internetové stránce naší společnosti www.jobcentrum.cz jste doposud mohli nalézat naši pravidelnou měsíční nabídku brigád ve formě barevného plakátu, jaký vídáte na nástěnkách škol, kolejí, menz, úřadů a institucí. Jak to vypadalo s nabídkou práce v nedávné historii zjistíte kliknutím na odkaz Archiv nabídek. Máte tak možnost porovnávat různá období a také lehce zjistit, ve kterém bývá nabídka prací i platů nejvyšší. Prozatím je v archivu zpracován rok 2004 a rok 2003 od února. Další připravujeme.
23. únor 2004
Od konce roku 2003 jsme intenzivně pracovali na vylepšení naší internetové databáze iJOB, která Vám umožňuje nejen registraci odkudkoliv na světě a zápis Vašich požadavků na brigády, ale jako jediná služba tohoto druhu v ČR i denně zasílání aktuální nabídky brigád podle regionu, věku a pohlaví na Váš mobil nebo email. Od dnešního dne si můžete určit také období, v němž Vám budou nabídky zasílány. Registrace každého zájemce je nyní v systému iJOB vedena 2 roky, a to vždy od registrace nebo znovu od poslední editace údajů. Pokud během dvou let neprovedete v iJOBu žádnou změnu, zašleme Vám automaticky na e-mail nebo mobil upozornění, aby jste si své údaje opět prohlédli a zaktualizovali. Pokud do 30-ti dnů kontrolu neprovedete, zašleme Vám toto upozornění ještě jednou. Pokud však své údaje ani poté nezkontrolujete a nezaktualizujete, budete po 2 letech a 60-ti dnech ze systému iJOB automaticky vymazáni. Stejně postupujeme i při opakované nemožnosti doručení nabídky (neplatná emailová adresa, plná schránka atp.). Využívání služby iJOB je pro všechny zájemce nadále zcela zdarma.
4. únor 2004
JOB-centrum Ostrava, s.r.o., největší pracovní agentura na Severní Moravě, vyhlásila ve středu 4. února 2004 tradičně šestici svých nejlepších a nejbohatších brigádníků - studentů za rok 2003 (3 muže a 3 ženy). Toto vyhlášení bylo již osmé v celkové 14-ti leté historii JOB-centra a výběr probíhal jako vždy na základě několika důležitých kritérií (celková výše ročního výdělku, vzájemná spolupráce, nulová absence, reference z podniků atp.). Mezi muži nakonec zvítězil Tomáš Tkáč, před Františkem Jůzlem a Reném Wiechovcem. Jejich čisté roční výdělky u JOB-centra se v roce 2003 pohybovaly v rozmezí od 43 do 49.000,- Kč, přičemž Tomáš i František se v našem vyhodnocení umístili už podruhé. Mezi ženami byly nejvýše Renáta Sedláčková, Markéta Stuchlíková a Žaneta Kafnová. Renáta a Markéta navíc obsadily stejné pozice jako v loňském roce. O to je jejich úspěch větší, že dokázaly loňské vítězství obhájit. Roční výdělky u dívek tentokráte začaly dohánět chlapce, což dokazuje rozpětí od 28 do 49.000,- Kč. Práce vykonávané ženami tak začínají být hodnocené stejně nebo i lépe než mužské. Doposud hlavně výdělky z těžkých manuelních brigád vždy průměrné mzdy u mužů zvyšovaly. Jejich úbytek a přesun spíše k lehčím manuelním a kombinovaným pracem tak nahrává v celkovém průměru ženám. Všech šest studentů obdrželo finanční prémii, pamětní certifikát, čokoládový dort, kytici a mnoho dalších upomínkových předmětů naší společnosti. Vyhodnoceným gratulujeme.
26. ledna 2004
Právě jsme zveřejnili pro všechny naše zájemce statistická data JOB-centra Ostrava, s.r.o. za rok 2003. V loňském roce jsme vyplatili brigádníkům necelých 20.000.000,- Kč v čistých mzdách, což je zhruba o 3.500.000,- Kč více než v roce 2002 a je to také náš dosavadní rekord. Dokázali jsme také získat více brigád, na kterých jsme zaměstnali o 438 brigáníků více než v roce 2002. Celkově jsme zaměstnali v roce 2003 neuvěřitelných 3.251 brigádníků. Vzrostla také průměrná roční mzda jednoho brigádníka z 5.826,- Kč v roce 2002 na 6.130,- Kč v roce 2003. Je jistě zajímavé, že skoro vůbec nevzrostl počet odpracovaných směn (20) na jednoho brigádníka. Dá se tedy říci, že brigádníci v průměru odpracovali stejný počet směn jako v roce 2002, ale vydělali si více peněz. To plně odpovídá vzrůstu naší průměrné čisté hodinové mzdy z 36,- Kč/hod v roce 2002 na 38,- Kč/hod v roce 2003. Velmi zajímavá je informace z našich statistik, kdy v loňském roce 2003 výrazně přibylo brigádníků, kteří si vydělali 30.000,- Kč a více za rok. Stabilizuje se tak velká skupina osob pravidelně využívajících našich služeb. To je ku prospěchu jejich i našich klientů z řad podniků, které velmi rády zaměstnávají opakovaně tytéž prověřené brigádníky. Naopak vloni ubylo brigáníků rekordmanů, kteří dosahovali roční částky čistého výdělku nad 50.000,- Kč, mezi studenty této částky v roce 2003 nedosáhl prakticky nikdo. To ukazuje, že studium je náročnější a čas věnovaný brigádám je opravdu časem doplňkovým. V současné době připravujeme vyhlášení nejbohatších brigádníků - studentů za rok 2004 (tradičně 3 muži a 3 ženy). Ti budou odměněni v sídle naší společnosti ve středu 4. února 2004. Výběr byl díky velice podobným výdělkům letos obzvláště těsný a oproti loňsku rozhodovaly rozdíly řádu několika tisíci korun.
5. ledna 2004
Od nového roku 2004 je u naší společnosti vyhlášena nová minimální čistá hodinová mzda ve výši 36,- Kč. Běžná čistá hodinová mzda však již dosahuje 38 - 40,- Kč. Toto zvýšení ovšem není reakcí na další populistický a ekonomicky ničím nepodložený krok vlády ČR, která nařízením č. 463/2003 Sb. o minimální mzdě od 1.1.2004 zvýšila minimální mzdu o 500,- Kč na částku 6.700,- Kč hrubého měsíčně, respektive na 39,60 Kč hrubého za l hodinu (odpovídá 5.523,- Kč čistého měsíčně respektive 31,80 Kč čistého/1 hodina). Pouze se nám podařilo po dohodě s partnery vyjednat o něco vyšší mzdy, které však budou předpokládat ze strany brigádníků vyšší pracovní nasazení a důraz na kvalitu práce. A tak by to správně mělo být.
|
